6. ÚVAHY O FINANCOVÁNÍ
 
        Při rozhovorech s vedoucími pracovníky jsem se nejednou setkal s názorem "dal bych ze svého stovku, kdyby ...". Jednostokorun na jednoho řídícího pracovníka ve školství představuje dva miliony korun. Rozumnějším východiskem než naznačuji v předchozích řádcích však bude jiný přístup. Skutečnost, že v současnosti potřebuje informace o školství každoročně mezi 100 - 200 tis. žáků, kteří přecházejí ze základních do středních škol a provádí volbu své vzdělávací cesty (která je z jejich hlediska subordinační informací, protože omezuje jejich možnost výběru jen na existující nabídku) nabízí první ze zdrojů. Rodiče těchto žáků každoročně shánějí informace o vzdělávacích možnostech, jejich informační potřeba je stále uspokojována nedostatečně různými firmami, které v nejednom případě získávají potřebná data problematickým způsobem (např. tak, že si někde přehrají disketu s daty nejisté kvality). Smluvní poskytnutí souhlasu s publikací dat profesionální firmě (komerčnímu využití těchto dat) by pravděpodobně krylo část nákladů na informační systém současně se zárukou, že data budou úplná a dostupná také pro řídící pracovníky ve školství. Analogicky by se pravděpodobně rádi podíleli vydavatelé učebnic z komerčních důvodů, informace o existenci a zaměření učebnic školy postrádají (posouzení kvality učebnic ap. bylo vždy doménou školství ). Tyto informace mají rovněž charakter informací subordinačních. Další zdroje bude nepochybně nutné hledat ve školském systému či profesionálním poradenství na komerční bázi. Dále jsem přesvědčen, že pro tento účel by nebyl problém zajistit sponzory. Zcela specifickou oblastí je využití systému mimo školství (tam by šlo pravděpodobně především o úroveň Ac), včetně možnosti získání finančích zdrojů.

 V případě, že kompetentní místo - asi MŠ - dospěje k názoru, že naznačený informační systém je pro školství užitečný, tak jak ukazují dosažené výsledky (zkušební provoz), budou jednotlivé části postupně doplněny do plné funkční podoby.

        Studií se snažím přispět praktickému a reálnímu vyřešení jednoho z aktuálních problémů školství, k odstranění deficitu subordinačních informací. Původní záměr, předpokládající vydávání Zpravodaje školské legislativy Výzkumným ústavem odborného školství v Praze se ukázal neprůchodný vzhledem k nereálnosti předpokládané autorské spolupráce s pracovníky MŠMT (vzhledem k jejich přetížení operativními úkoly). Na druhé straně však z rozhovorů s nimi vyplynulo, že i oni sami mají problémy s okamžitým přístupem k platným subordinačním informacím. Pro pracovníky MŠ je nepochybně nutné mít přehled nejen o definitivních zněních platných norem, ale také o jejich návrzích.

        Příspěvek této studie spočívá v návrhu a vytvoření části informačního systému pro školství (subordinační - závazné informace), který nemá výraznější nároky na centrální financování a zajišťuje informační potřeby. Jde o vytvoření nástroje na základě existující a praxí ověřené informační technologie, která předpokládá legislativní změny, které ssebou transformační proces školství přináší a po jistý čas ještě bude přinášet, než dojde k jisté rovnovážné stabilizaci. Naznačuji zde rovněž možnosti využití ve výuce (výchova k právnímu vědomí). V neposlední řadě navrhuji také vymezení pojmů, které používáme při vzájemné komunikaci i příslušných klasifikací.

        Předpokládám, že čtenář může posuzovat studii z různých hledisek, která samozřejmě ovlivní i jeho hodnocení. Pokusím se tedy alespoň naznačit očekávané problémy se samotnou studií současně s prosbou o případnou radu, jak existující problém prakticky vyřešit v co nejkratší době, a to bez setrvání na půdě jediné vědní disciplíny. Některá očekávaná hlediska a z nich vyplývající hodnocení se pokusím přehledně uspořádat:

            1) Přes snahu se vyhnout omylům a vyloženým chybám jsem si vědom jejich možného výskytu.

            2) Vůle řešit praktickou potřebu mě přivedla k potřebě využít poznatky různých disciplín (řízení, právo, psychologie, sociologie, pedagogika a p.), z čehož může pramenit "nesrozumitelnost", a tím automatické odsouzení navrhovaného řešení v uvedených souvislostech.

            3) V návaznosti na předchozí bod jsem se mohl dopustit nejedné terminologické nepřesnosti, resp. je možné, že jsem použil pojem v jedné disciplíně běžný, v jiné nevymezený, tudíž "nepotřebný". Samozřejmě, že netrvám na použitých pojmech, budou-li nahrazeny lépe odpovídajícími (jde mi především o obsahovou část řešení problému).

            4) V souvislosti s kap.6 připouštím i možnost, že návrhy tohoto druhu by měly být předloženy na jiné úrovni, "průchodnější cestou".

            5) Předpokládám, že některý čtenář nabude dojmu, že se studie zabývá problémy, které s dosaženým cílem přímo nesouvisejí. Bude mít pravdu jen do té míry, pokud nebude uvažovat o opravdové realizaci. Nejde mi totiž o obhájení studie, ale právě o realizaci. Problém se snažím vysvětlit již v základních úvahách, konečně taky pak prakticky.

            6) Konečně je možné, že již existují jiná, lepší řešení. Snaha po stručné formulaci problému i návrhu řešení vedla k netradičnímu uspořádání této studie. Na druhé straně se domnívám, že bylo nutné vzít v úvahu i takové otázky, které mohou rozhodně ovlivnit realizaci - dosažení cíle, i když na první pohled s řešením nesouvisejí. Jsem totiž přesvědčen, že nové informační technologie vytvářejí podmínky pro rozvoj teorie jednotlivých vědních disciplin, jak jsem se již pokusil naznačit v minulosti (9,10).

        Z čistě úsporných důvodů je studie předkládána ve zhuštěné podobě, ze stejného důvodu je zestručněna bibliografie. Není problém ev.upravit.  

1