Země jako součást Sluneční soustavy

1A) Země jako součást Sluneční soustavy

Sluneční soustavu tvoří slunce, tělesa, která kolem něho obíhají a prostředí, kde se tento pohyb uskutečňuje. Sluneční soustava je prostor do vzdálenosti působení sluneční gravitace.

Vznik - v místě dnešní Sluneční soustavy se začala hmota smršťovat. V jeho středu hustota zabránila úniku tepelného záření, teplota se zvyšovala až vzniklo Slunce. Z prachových částí mimo střed se vytvořila hmotná tělesa - vznik planet a jejich měsíců.

Heliocentrický systém

Sluneční soustava je součástí galaxie, která patří k hvězdné soustavě Mléčná dráha. Slunce soustřeďuje 99,8% hmotnosti celé sluneční soustavy.

Ostatní tělesa:

Planety - zemského typu: Merkur, Venuše, Země, Mars

- velké planety: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

Pluto nepatří do žádné z těchto skupin.

Planetky: obíhají kolem Slunce, hlavně mezi Marsem a Jupiterem

Kometální jádra: led a zmrzlé plyny - většinou za dráhou Neptunu - po přiblížení ke Slunci taje - ohon komety - průletem atmosférou kometa mizí.

Meteory: úlomky dopadlé na zem - meteority

Jemný prach

Pohyby Země:

- obýhá kolem Slunce

- otáčí se kolem vlastní os

- rotace kolem barycentra

Oběh kolem Slunce:

- pohyb proti směru hodinových ručiček po elipse

- vzdálenost mezi Zemí a Sluncem se během oběhu mění - nejbližší bod - přísluní (perihélium) - leden, nejvzdálenější - odsluní (afélium) - červenec

- dráha Země leží v rovině, které říkáme rovina ekliptiky

- doba oběhu - 1 siderický rok - 365 a čtvrt dne

- sklon roviny rovníku vůči rovině ekliptiky je 23,5°

Střídání ročních období

- příčinou je sklon zemské osy

- letní slunovrat - severní konec zem. osy je nejvíce přiklněn ke Slunci - 21. -22. června. Paprsky v poledne na obratníku Raka. Léto nastává v době odsluní. Světelný den 2x delší než v zimě.

- podzimní rovnodennost - Slunce se vrací k rovníku - 22. - 23. září. Paprsky dopadají na rovník - Slunce přechází na jižní polokouli

- zimní slunovrat - sev. konec zemské osy je nejvíce odkloněn od Slunce - 21. - 22. prosince - nejkratší den. Slunce se vrací k rovníku.

- jarní rovnodennost - 20. -21. března. Paprsky v poledne dopadají na rovník.

Délka ročních období není stejná, protože v odsluní obíhá Země pomaleji a přísluní rychleji. Např.: na severní polokouli je zima krátká a Země je v přísluní - mírná

Zemská rotace:

Země se otáčí kolem své osy ve směru proti pohybu hodinových ručiček (od Z. na V.). Jedno otočení o 360° trvá necelých 24 hodin (23 hod. 56 min. 4 sek.) = siderický den.

Nepřímým důkazem rotace je zdánlivý pohyyb všech hvězd najednou.

Důsledky:

- zploštění Země, střídání dne a noci, zdánlivý pohyb planet.

Coriolisova síla: těleso na severní polokouli se uchyluje doprava, na jižní pol. doleva (opotřebování kolejnic, vymílání břehů řek, stáčení vzdušných proudů).

Rotace kolem barycentra:

Měsíc oběhne Zemi za siderický měsíc = 27 1/3 dne. Oběh Měsíce je pohybem gravitačně spjaté soustavy Země - Měsíc, která se otáčí kolem společného těžiště - barycentra (hmotnost Měsíce je menší - barycentrum se nalézá pod povrchem Země, v závislosti na vzdálenosti M. od Z. se měří i hloubka barycentra)

Měsíc

- jediná přirozená družice Země

- první kosmonauti na Měsíci - Neil Armstrong a Edwin Aldrin

Povrch: čedičové kameny a vrstva prachu, krátery a "moře" - plochy ztuhlé lávy

- nemá vodu ani atmosféru, osvětlená strana: 120°C

zastíněná strana: - 150°C

- hranice mezi osvětlenou a zastíněnou stranou - terminátor

Pohyby:

- obíhá kolem Země - vzdálenost se během oběhu mění (nejbližší bod - přízemí - perigeo - 356 tis. km; nejvzdálenější - odzemí - apogeo - 406 tis. km)

- doba otočení o 360 ° = 1 siderický měsíc = 27 1/3 dne.

- rovina oběžné dráhy M. není shodná s rovinou ekliptiky (úhel 5°) - průsečík - uzel

- otáčí se kolem vlastní osy - oběžná doba je shodná s dobou rotace - ze Země je vidět stále stejná strana Měsíce.

Měsíční fáze:

- stav osvětlení

- nov - novoluní - M. je v konjukci (tj. mezi Zemí a Sluncem), o půlnoci je na severu, není vidět

- 1. čtvrť - Měsíc dorůstá (má tvar "D"), o půlnoci je na západě, vidět je půlka přivrácené strany

- úplněk - M. je v opozici, o půlnoci je na jihu, viditelná je celá přivrácená strana

- 4. čtvrť - M. couvá (tvar "C"), o půlnoci je na východě, vidět je půlka přivrácené strany.

Nov + úplněk = syzygie, 1. a 4. čtvrť = kvadratury

Zatmění - nastává, když nebeské těleso vstoupí do stínu jiného nebeského tělesa

- Slunce

- Měsíce

V jiných případech, např. při zakrytí hvězd se používá termín zákryt.