small bike 698
BILL ODCHÁZÍ, KAREL PŘICHÁZÍ
Milí předplatitelé, nejprve bych rád poděkoval za velké množství příspěvků, které umožnilo i poměrně malé prodlení od posledního čísla. Zajímavou novinkou je přístup MČ, který si ke svým příspěvkům již předem zorganizoval kritické ohlasy; jedním z nich je i Milan Ščasný, který si nebral žádné servítky, přestože je s MČ kamarád.Při četbě sb6 bych prosil o obzvláštní shovívavost nejen ohledně grafiky. Dodržel jsem slib a sb6 je tedy dělán v Karlovi. Připadám si však jako průzkůmník v týlu nepřítele. Můj známý, který pracoval v několika novinách jako grafik, mi však řekl, že s Karlem (v mnohem starší a jednodušší verzi) pracoval denně jeden rok, než si troufl o sobě říct, že s ním umí zacházet. Za účelem zaškolení jsem si pořídil publikaci Karel pro začátečníky: poněkud mě zarazilo, že v tiráži tohoto manuálu na dokonalý grafický program je uvedeno, že celá kniha byla napsána a naformátována v programu Microsoft Word 7. - JM-
ČESTNÝ CENZOR
V pražské galerii Ambit probíhá pod názvem "Zakázané dějiny" výstava cenzurovaných fotografií z 80-leté historie ČTK. Tato pozoruhodná výstava mne vede k úvaze týkající se vedení časopisu small bike.
Všimněme si, že za pozdního Rakouska-Uherska fungovala cenzura oficiálně, byla na odiv stavěná. Každý věděl, že článek musí projít cenzorským úřadem a poté buď vyjde nebo ne. Každý věděl, že v novinách občas místo textu či obrázků vyšly velké bílé plochy. O všem rozhodoval vzdělaný, efektivní, nestranný císařský a královský úředník. O pár desetiletí později cenzura oficiálně neexistovala, i když skrytě byla přísnější než dříve. Nejenže článek nebo fotka nebyla otištěna, ale na stejném místě musel vyjít jiný článek, jiná fotka, aby nebylo nic poznat.
Já se ptám, jak je tomu nyní? Jak ověřit, že články/fotky, které nyní vycházejí, ať ve SB nebo jinde, jsou ty původní, že nejsou nějak nahrazené, ať už nějakou skrytou cenzurou nebo dokonce autocenzurou? Kdyby aspoň v novinách vycházely prázdné listy, věděli bychom, na čem jsme. Ale nejhorší je právě ta strašlivá nejistota, která musí každého racionalistu týrat.
Můj návrh proto zní, abychom alespoň ve Small Biku udělali jasno a zavedli funkci "čestného cenzora". Svou logiku by zavedení cenzora v sb mělo, protože duch pozdnho Rakouska-Uherska, ztělesněný Járou Cimrmanem, je blízký řadě z nás. Ahistorické reminiscence jdou ještě dál: funkce cenzora byla funkcí váženou již ve starém Římě. V případě SB by existence cenzora byla hezky zdůrazněna v tiráži, občas by vyšla prázdná plocha, občas by některá šipka měla zcenzurovaný směr, a my všichni bychom si mohli být jisti, že víme, jak to v novinách funguje. Můj strejda by měl radost, protože vždycky říkal, že to je všechno podvod. My řadoví psavci bychom se navíc ještě méně než dosud museli starat s autocenzurou. Kdyby tento vrtkavý nástroj selhal a my bychom napsali nějakou ptákovinu, byl by tu čestný cenzor náš dokonalý, efektivní, nikdy neselhávající zachránce, úředník v tom dobrém slova smyslu. -MČ-
sb.: Děkuji MČ za podnětný podnět. Je sice pravdou, že editorská práce v sb většinou směřuje k úpravě článků, nikoliv k jejich úplnému vyřazení. Na druhou stranu mám ale nepřijímání cizích článků rád a pokud se nějaký zájemce o funkci cenzora přihlásí, rád ho nechám občas něco taky vyřadit nebo škrtnout.
Ilustrační ukázky na první straně pocházejí z návrhu statutu Hlavní správy tiskového dohledu ze dne 2.4.1953 a jsou převzaty ze sborníku studií ”O cenzuře v Československu v letech 1945 - 1956”, sešity Ústavu pro soudobé dějiny AVČR, Praha, 1994
Obrázek Františka Josefa I. od Jiřího Hajného převzat z knihy ”Kdo byl Kdo v našich dějinách do roku 1918”, Libri, 1996, Praha
NÁVRH NA NOVÝ ČASOPIS
Navrhuji, abychom začali vydávat zcela nový časopis s úplně objektivními zprávami a informacemi. Na tom si budeme zakládat. Podtitulek časopisu bude znít: "Zcela zcenzurované nepravdy, zcela zkontrolované Pravdy" "Vše, co čtete, prošlo odbornou masturbací popředních cenzorů". Navrhuji i formu. Vyjde 8 stran (2 listy), avšak úplně prázdné. Myslím, že rýpavý a vždy nespokojený čtenář (strejda pana Čiháka) by byl s naším revolučním činem směřujícím k nové formě pravdivého informování nadmíru spokojený. Vivat novým formám! -MŠ-
sb: Článek MŠ obdržela redakce ve slovenském jazyce avšak bez diakritiky. Jelikož se montuji do mnoha věcí, kterým nerozumím, a používám mnoho programů, se kterými neumím, rozhodl jsem se po důkladné úvaze neprznit slovenštinu svojí slabou aktivní znalostí a článek jsem přeložil. Je však bezpochyby redakční politikou získávat zahraniční přispěvatele a cizojazyčné články; mám zkušenosti s tím, že i banální věci mohou být ozvláštněny mezinárodním prvkem.
PŘEDTUCHA
INTERNET
Před několika týdny jsem byl rozhodnut pořídit si domů internet od SPT. Těšil jsem se představou, jak mi polobůh ve žlutomodré felíciji přiváží připojení. Hlavním lákadlem bylo, že jsem si pořád opakoval: "24 K za hodinu, to není zas tolik." Naštěstí jsem rozhodnutí na poslední chvíli změnil. Nyní, když Společnost Proti Telefonování oznámila zvýhodněné tarify pro telefenování do Japonska, budu při distribuci sb spoléhat zase o kousek více na svého "Steigera". -JM-
AMNESIA 80
Lituji, že se nemohu zúčastnit zajímavé diskuse o osmdesátých letech. Z tohoto období si pamatuju pouze Černobyl, Challenger a bramborové brigády. -DJ-
AD LISTÁRNA SB5
Polemika
sb: Jak jsem o tom již jednou diskutoval s MČ, polemika není příliš šťastným způsobem trávení času. DJ naštěstí v následujícím příspěvku vysvětlí, že o žádnou polemiku vlastně nejde.
V sb5 mě zarazil článek "Polemika DJ kahra". Myslel jsem, že tato záležitost je dávno passé. Navíc s nikým nepolemizuji, pouze jsem prohlásil, že kahra by měla vystupovat více jako muž, což byl vtip. Nyní vidím, že kahra to vzala zcela vážně. Je dobře, když lidé berou má slova zcela vážně.. Zůstává však faktem, že míněno to vážně nebylo. Mezi mužským a ženským psaním nevidím žádný rozdíl. Velmi rád si přečtu cokoliv od těchto sf spisovatelek: Octavia E. Butlerová, Ursula K. LeGuinová, Suzy McKee Charnasová, C. J. Cherryhová atd. Na závěr bych chtěl kahře vzkázat, že jsem přesvědčen, že dostat mimozemšťana do postele by se snažil i leckterý muž. -DJ-
EXPEDICE
PLZEŇSKÉ ANTIKVARIÁTY
VOLBY SE BLÍŽÍ
PLZEŇSKÉ ANTIKVARIÁTY II
V antikvariátu naproti krajskému soudu v Plzni jsem si koupil dvoudílný výběr z povídek Jaroslava Haška. Teprve doma jsem zjistil, že v knize je vloženo několik listů strojopisu na zažloutlém papíru. Jedná se zřejmě o amatérskou divadelní hru s názvem "Volby se blíží" a podtitulem "Starodávný satirický obrázek z předvolebních bojů blahé pověsti." Jméno autora je poznamenáno jen rukou a je jen špatně čitelně; zřejmě zní Jan Abur. Hra nebyla právě v Haškově knize náhodou, neboť haškovská inspirace se nezapře. Hlavním hrdinou jednoaktovky je Habaděj Prkno, zkorumpovaný starosta nejmenovaného malého města za stranu reformně vlasteneckou. Pan starosta se snaží všemožně zajistit si úspěch proti kandidátům strany pokrokově konzervativní, včetně podání žádosti o změnu jména na Přemysl Jablonský. Avšak vše se zvrhne díky Alfrédovi, milenci jeho dcery a kandidátu strany pokrokově konzervativní, který vyslechne pikle Habaděje Prkna ukryt ve skříni. V každém případě mě přídavek k antikvariátní knížce ve formě hry "Volby se blíží" potěšil. Nová kniha by sice neměla potrhaný obal, ale podobně příjemné překvapení by bylo vyloučeno. -JM-
PRÁCE JAKO ŽIVOTNÍ STYL
Filozofický koutek DJ
Možná jste si, vážení čtenáři, povšimli, že jsem se na určitou dobu autorsky odmlčel. Žádné články, recenze, povídky, postřehy, pomluvy, zkrátka nic. Pauza byla způsobena závažným životním krokem: našel jsem si práci a začal do ní pravidelně docházet. Odborníci mi doporučovali, abych si pro začátek našel něco lehčího, nenáročného, nejlépe na poloviční úvazek.
S velkou dávkou hochštaplerství jsem nastoupil do velkoobchodu nápoji [cenzurováno] ve Staré Roli, kde je obvyklé pracovat 10 - 12 hodin denně, navíc na mrazivém povětří. Jistě chápete, že po takové šichtě člověk nemá náladu na nějaké literární výkony, spíš se kouká zahřát a vyspat. Výběr volný míst byl velmi úzký, přesto jsem však docela spokojený. Mám rád dobré knihy a dobré nápoje. V knihovně už jsem dělal, takže velkosklad nápojů se jeví jako další logické místo mého působení. Doufám, že si na svou novou řeholi brzo zvyknu a že budu opět schopen přispívat do oblíbeného sb i nového NaDně.
P.S.: Těm, kterým se zdá, že jsem rozmazlený dvouletým nicneděláním a že je práce jako práce, doporučuji, aby vylezli ze svých vytopených poštovních a městských úřadů, bank, právnických kanceláří a prodejen luxusních sektorových kuchyní a postavili se na 60 minut pod širé nebe, když jsou 4 stupně a vytrvale chčije. -DJ-
sb: zatímco na DJ v práci prší, následující povídka kahry popisuje spíše psychické utrpení prostého zaměstnance.
MOMENTÁLNÍ STAV
POVÍDKA
Momentální stav I. 10.40
Nikde nikdo. Žádný zákazník, jemuž lze vykládat bludy. Jenom moucha si lítá sem a tam. Štve mě. Už mě nebaví tvářit se zaměstnaně ani hrát s počítačem karty. Asi jí půjdu zabít.
Momentální stav II. 10. 50
Nikde nikdo. Žádný zákazník, jemuž lze vykládat bludy. Jenom mrtvolou mouchy si průvan pohrává na okenním parapetu. Už mě nebaví tvářit se zaměstnaně ani hrát s počítačem karty. Mám chuť někoho zabít.
Momentální stav III. 11. 10
Nikde nikdo. Jenom mrtvý zákazník. Jeho chyba, neměl otravovat. Škoda, že se nevejde k mouše na parapet. Asi si půjdu zahrát s počítačem karty. - kahra-
Muž, který si zaslouží náš hlas:
FATÁLNÍCH 25 STUPŇŮ
SF LEGENDA
Perry Rhodan - der Erbe des Universums, Nr. 1115: Bote des Unsterblichen (Warnung aus dem Kosmos - Ernst Ellert taucht wieder auf), Arthur Moewig GmbH, 1983, Rastatt
Již před delší dobou jsem dostal tři starší díly Perry Rhodana, "Posla Nesmrtelného" jsem si však přečetl až nyní. Tajemně působí hned absence jakéhokoliv údaje o autorovi, s výjimkou poznámky v tiráži, že PR píší různí autoři, případně vzniká v literárních workshopech. Rovněž tak filozofie textu je obtížně uchytitelná: text musel být podle mého názoru míněn jako mnohovrstevnaté sdělení, zatím se mi však nepodařilo překonat primární úroveň.
Na počátku knihy vyšle superintelignce ES (= žhavá koule) nehmotnou osobnost Ernsta Ellerta ze vzdáleného vesmíru na Zemi. (Jelikož jsem začal román číst až od 1115. dílu, není mi úplně jasné, kdo přesně je Ernst Ellert. Řekl bych, že je to nějaký dávno mrtvý slavný kosmonaut.) Z nějakých mlhavě popsaných důvodů však kladný hrdina Ernst Ellert dolétne jen na planetu Lapso. Tam se vloudí do hlavy záporné postavě Mergovi Coolafemu, podvodníkovi a pašerákovi omamných rostlin, a na Zemi se již musí dostat v jeho těle v hmotné podobě.
Z jiných mlhavých důvodů však Ernst Ellert ovládá svého hostitele jen při venkovní teplotě nad 25 stupňů Celsia, při nižších teplotách podléhá Merg opět svým zločineckým sklonům. Téměř plných 63 stran kapesního románu se pak odehrává v okolí regulátoru teploty v Mergově kanceláři. Merg úzkostlivě udržuje klimatizaci na 20 stupních, avšak pak na něj náhodou zasvítí slunce a převládne Ernst Ellert, který se rychle zabalí do deky a doma si pořádně zatopí. Mergovi kumpáni se ale dovtípí záhady změn Mergových názorů (když se potí, tak totiž opakovaně ruší velký drogový deal, zatímco v chladu pokračuje ve zločinném spiknutí) a v noci dohodnou na elektrárně vypnutí proudu. Atd. atd. Vše dobře dopadne a Ernst Ellert se na Terru nakonec dostane.
Jak jsem si právě ověřil ve své knihovně, vlastním též díl 1116, s nímž vás seznámím zase někdy příště. -JM-
GODŽIRA - NA VÝDRŽI ZÁLEŽÍ
RECENZE MČ
sb: Ještě než se zahloubáte do zdaleka nejlepší recenze na ”Godzilu”, jakou jsem četl nebo viděl, předesílám, že k ní připojuji též stručnou reakci pana Sysla. Ilustrace Zdeňka Bergera pochází z knihy J. Beneše a Zd. Bergera: Dinosauři, Fénix, Praha, 1993. Neukazuje sice přímo tyranosaura, ale allosaurus je mu příbuzný, neboť u obou se jedná o karnosaury, tj. dravé dinosaury. V následující recenzi se mj. prokázalo, že pan MČ je pravým gentlemanem: jedná se o pasáž, kde se o marně vynaložených penězích říká, že ”jsou v pokladně kina”. My, sprosťáci, bychom řekli, že ty peníze jsou někde úplně jinde.
Ze společné scifistické akce "návštěva Godžiry" bohužel sešlo. Ve dnech promítání filmu v karlovarském kině Čas si pan Míkovec odskočil na menší neplánovaný operační zákrok a my ostatní jsme strávili tento Čas většinou v kontemplacích a motlitbách za Míkovcův osud. Individuální návštěvy filmu jsem se nakonec dopustil spolu s manželkou v pražském kině s nápaditým názvem ”Praha”. Nákladných efektů autoři nasadili habaděj, délka filmu i cena lístků (210 Kč pro manželský pár) tomu odpovídaly.
První tři čtvrtiny filmu byly hodně nudné - zvlášť pro toho, kdo viděl "Den nezávislosti". Místy to dokonce vypadalo, že pan režisér Emmerich používá tytéž záběry, pouze místo gigantických lodí přimaloval obřího ještěra. Podobně jako ve "Dni nezávislosti" bylo na úvod načrtnuto pár lidských osudů, které se posléze neomylně protly. Film byl dle posledních zvyklostí hodně dlouhý, takže jeho sledování vyžadovalo značnou výdrž a dobrou fyzickou kondici. Poslední čtvrtina filmu ovšem stála za to. Šlo o čirou, i když možná ne zcela zamýšlenou taškařici.
Tvůrcům se podařilo dovést ad absurdum rozlišení mezi hlavními a vedlejšími postavami: zatímco ty vedlejší byly ještěrem a poséze i jeho potomky nemilosrdně drceny, ty hlavní měly vždycky dostatek času nejen utéci, ale ještě se předtím na ještěra důkladně podívat a případně si ho i vyfotit. Hlavní hrdina v klidu naslouchal, jak se malí ještěři probouzejí uvnitř vajec, poté jim utíkal tempem rychlejší chůze. Měl štěstí, že ještěři vždycky zpomalili a zvědavě se na něj koukali, když nevěděl kudy kam. Měl štěstí, že geniální Godžiru nenapadlo použít svůj horký dech, když jej a jeho společníky honila vyprázdněným městem. Měl štěstí, že je Godžira nevyplivla z tlamy rovnou z výšky, ale nejdříve přiblížila hubu k zemi, atd. Docela by mě v této souvislosti zajímalo, jaká auta používají newyorští taxikáři, protože bych rád měnil. Žlutá barva mi nevadí a taxík hlavních hrdinů byl i po několika skocích a nárazech ve více než stomílové rychlosti v lepším stavu než vloni můj automobil po lehké čelní srážce.
Výkony lidských herců asi nemá cenu hodnotit, o ty vůbec nešlo. Godžira hrála docela obstojně, i když podobně jako v "Jurském parku" vypadal ten počítačový tyranosaurus méně reálně než papíroví ještěři Karla Zemana v legendární ”Cestě do pravěku”. Těch několik desítek let a několik desítek miliónů dolarů navíc nebylo příliš vidět. Za ještě závažnější nedostatek filmu ale považuji to, že spousta otázek zůstala nezodpovězena. Správný americký akční film musí být přece jasný, přehledný a i ten nejhloupější divák musí mít na závěr jasno.
Film o Godžiře ale ve mě zanechal spoustu otevřených otázek: - Kde byl tentokrát americký prezident? Ve "Dni nezávislosti" to byl americký prezident, který sjednotil celosvětový lid v boji proti ufonům. Kde byl Bill tentokrát, když se bojovalo proti ještěrovi? Že by ho někde zdržela Monica? Je nepravděpodobné, že by se boj s něčím, co ohrozuje nejen New York, ale potenciálně celé lidstvo, omezil pouze na komunální úroveň, a že by vůbec měl starosta do toho co mluvit.
A vůbec, kde byli FBI, Muldr and Scully? Jak to, že to za ně museli udělat Francouzi, byť přežvykující americké žvýkačky? - Nejsem odborník na vojenské otázky, ale i tak je mi jasné, že akce proti Godžiře byla vedena prachbídně. Zatímco úroveň pilotů amerických vrtulníků je evidentně vynikající (v některých momentech jich kličkovalo v rozevláté formaci za Godžirou okolo dvaceti, v těsné ulici mezi mrakodrapy, a přesto se nesrazily), strategie byla chybná. Ačkoliv z velikosti a rozvoru otisků Godžiry mohlo dobře odhadnout její předpokládané rozměry, vojáci se při vytváření léčky zakopali příliš blízko Godžiry a navíc byli překvapeni, že budou potřebovat "větší zbraně". - Jak mohl hlavní hrdina odhalit běžným těhotenským testem, že Godžira bude sedět na vejcích? Z hormonálních změn mohl zjistit maximálně, že dochází k ovulaci, což by nebylo nic divného. Ale i kdyby věděl, že ještěrka je skutečně těhotná, nebylo by logičtější předpokládat, že je někde ještě nějaký další dospělý jedinec než že šlo o "asexuální" rozmnožování? -
Jak se vůbec mohl tak velký ještěr tak rychle pohybovat a tak bystře reagovat? Jakou asi mě
l pohybovou a nervovou soustavu? Výsledky pitvy toho monstra by asi byly zajímavější než celý film. - Jak mohl ještěr, na kterého nefungovala termočidla, vydávat takový horký dech? - Jak to, že ještěr nikoho nezasáhl ocasem a vždycky jím jen stereotypně pocuchával fasády mrakodrapů? Při jeho rozkmitu bylo více než pravděpodobné, že tu a tam někoho smete. Opravdový režisér jako Hitchcock by se nebál nechat takto "omylem" v půlce filmu zabít hlavního hrdinu. Peníze za lístky by v tom momentě stejně byly již v pokladně kina a možnost happyendu by se tím nezmenšila (viz dále). -
Proč šel ještěr do New Yorku? Blbější místo pro hnízdění aby pohledal. Pokud už se mermomocí chtěl rochňat v železobetonu, mohl zkusit např. Honkong, měl by ho o dost blíž. -
Film přehlížel otázky národohospodářského významu. Je jasné, že řádění Godžiry muselo mít na hospodářství USA jednoznačně pozitivní účinky. Zničení např. Madison Square Garden mělo jen minimální přímé negativní účinky na hrubý domácí produkt, naopak rekonstrukce určitě znamenala spoustu nových zakázek a nových pracovních míst. Díky ještěrovi tedy bylo zřejmě možné čekat i žádoucí oživení americké ekonomiky v čase nastupujícího globálního zpomalení.
* * *
Celkové antropocentrické vyznění filmu bylo pro mne velkým - byť očekávaným - zklamáním. Darwinistický happyend by vyžadoval, aby svět byl zaplaven malými godžiraty. Myslím, že si to Godžira zasloužila, protože svou nadřazenost prokázala. No ostatně - viděli jste někdy nějakého člověka, který by se úspěšně vyhnul desítkám řízených střel a čtyřem Torpédům? -MČ-
RECENZE LEPŠÍ FILMU
Recenze MČ na ”Godziru” měla v mém okolí úspěch. Čeká ji jistě slavnější budoucnost, než film samotný. Z recenze bude s určitosti profitovat i small bike skokovým zvýšením svého nákladu. Tomu budou odpovídat skokově zvýšené výdaje JM na papír a kopirovani small biku, což ho asi nepotěší. -ZS-
sb: Žádné obavy z velkých nákladů, pravidla pro předplatné jsou jasná. Číst recenze MČ by si totiž chtěl každý, ale s přispíváním je to už horší.
 |
|
| Elen systému BillBoard.cz - reklama na Internetu zdarma | |