K čemu je církvi synod.
Výtah z diskuse v Betánii 14. ledna 1998. Zapsal Pavel Kůrka.
VYSVĚTLIVKY: F: Bob Fliedr, H: P. Daniel Herman, R: P. Miloš Raban, X: další účastníci
(*) otázka, která nebyla hned zodpovězena (X) otázka účastníka, která není v textu citována, která ale byla zodpovězena, případně připomenutí starší otázky (§) obracení pásku, zrekonstruováno podle zápisků
F: Názory na sněm se různí, někteří říkají, že to bude událost, která vtiskne tvář české církvi 21. století, argumentují tím, že přípravy jsou a budou poctivé, sněm možná bude trvat velmi dlouho, takže bude možné probrat všechny otázky velmi pečlivě, jiní se obávají, že sněm bude mrháním slov a argumentují tím, že česká církev není prý schpna hlubšího, opravdového dialogu.
Proč se čeští biskupové rozhodli svolat tneto historicky první plenární sněm české katolické církve?
H: Je to aplikace II. vatikánského koncilu na naše poměry, který u nás v podstatě není znám, většinou vnímáme šipčky ledovce (změny liturgie), to co je podtím - mentalita - to sem proniklo velmi málo, dokumenty kocilu jsou stále ještě neznáme, to jak církev refklektuje sebe samu, to jak se staví k světu, jaké mají lidé názory, to odpovídá spíše konci minulého století. Biskupové cítí tuto potřebu a chtějí, aby se církev z pyramidální struktury stala společenstvím kruhu.
...
F: Jaké jsou se sněmy zkušenosti z minulosti a ze zahraničí?
R: plenární sněm je sněmem církve na určitém politickém území, pak jsou sněmy provinční a diecézní, v Čechách bývaly sněmy provinční (1314, 1381, 1605, 1860)..., ale byly svolávány na rychlo, řízeny shora, a nebyly zažité. Všechny synody po II. vat. trvají nějkolik let, protože mohoumít dlouhodobý dopad. / Sněmy které proběhly před schválením nového círk práva 1983, tyto sněmy byly velmi aktivní (Holandsko, Německo, Krakovská provincie), ale z Říma nemohly být schváleny. Po r. 1983 v Z. Evropě proběhly biskupské synody, takže velké sněmy nejsou potřeba, v Polsku se chystá sněm už od r. 1987, ale ještě nenastal konsenzus, aby mohl být spuštěn, v počátku jsou přípravy v dalších postkomunistických zemích.
H: Každé obohacení je třeba vzít v potaz, poučit se z nich, protože sněmy vycházely zdola
F: Jak se má do toho katolík obecný zapojit?
R: My jsme ve fázi formační, na to je pamatováno sněmovními kroužky. Všechny církevní instituce budou vyzvány, aby si určily "animátora", bylo by vhodné, aby se vyznal, a ten si sežene, aby byl uznán, kolem sebe minimálně 8 "aktivistů", lidí, kteří se přihlásí. Ke každé diecézi apod. je jmenován jeden "moderátor", který se má shánět a registrovat s animátory, v pražské arcid. je to Jiří Černý z Rady laiků. 19. ledna má jim být dán jednací řád kroužků.
X: Jak se zabrání aby se toho neujali ti ambiciózní s ostrými lokty?
R: I na to je pamatováno každému se musí nechat svoboda slova, kdo nebude s jistým kroužkem souhlasit, může si vytvořit vlastní
X: Ideální by bylo, aby každý byl v nějakém kroužku. X: Jak si bude moderátor shánět animátory?
R: Aby tam nebyla konkurence proti stávajícím strukturám, mělo by se to projednat místním šéfem, jestliže moderátorovi někdo, řekne, že se mu to v té instituci nelíbí, může být i navržen on, takže bude jeden profarářský a jeden proti. Nikomu nesmí být zabráněno mluvit.
X: Bude tedy nasloucháno i těm, kteří vzniknou zcela spontánně?
R: Ano, ale musí to být nějak zachyceno, animátor musí názory zde vzniklé posílat nahoru. Někdo nemusí se zde vzniklým materiálem souhlasit, pak si (?) může napsat "motu proprio", aby nebylo jediného případu, kdy někomu bylo zabráněno se vyslovit.
F: Jaký je časový horizont? Kdy se mají shánět animátoři a kroužky?
R: Teď teprve začínáme... To není věc uzavřená, že by se řeklo nahlašte animátory do nějakého data a pak už nesmíte, kroužek může vzniknout i později, nebude vadit, když farnost zaspí. Biskupové rozhodli, že nebude žádný termín, spustí se to, až to bude dobře připraveno, až to bude hotovo.
F: Jak bude tedy vypadat formační a přípravná fáze?
R: Přípravná fáze se spustí až bude personální obsazení (včetně kroužků), plán přípravy. V přípravné fázi budou do kroužků chodit od tematické sekce materiály a o nich se tam bude diskutovat. Aby se k tomu mohli aktivisté kompetentně vyjadřovat, měli by si načíst učení církve.
H: Gaudium et spes, Lumen gentium, aby lidé věděli, na co se mají ptát. Je třeba se otevřít pro to co už existuje. Je třeba toto vnést do médií, je třeba se otevřít celému názorovému spektru v církvi. Musíme být schopni sami vést dialog. Nebudeme-li moci, co pak chceme komu nabízet?
F: Řekl jste, že se budou předkládat k diskuzi dokumenty, to budou stručně zformulované myšlenky koncilových a následných dokumentů? R: Ano X: Bude možnost, aby kroužky vytvářely vlastní témata, bude pak zpětná vazba, bude všem tématů přikládána váha? (*)
R: Bude tematická sekce, podle čtyř koncilových konstitucí Lumen gentium, Dei verbum, Sacrosanctum concilium a Gaudium et spes; z nich se odvíjí pozdější církevní učení - z nich se vybere osnova, jak by se tyto dokumenty mohly aplikovat. Jiná témata jsou možná (X) Církevní učení je tak obsáhlé, že má v něm místo každé téma. F: Spektrum otázek může být ještě obsáhlejší... Budou tedy ošetřena témata přicházející zdola?
X: Učení církve je tak obsáhlé, že to může být i mínus, právě pro řadu dokumentů je důležité to, že zahrnují všechno, ale velmi obecně. A zde asi půjde o speciální, konkrétní otázky. U nás koncil stále ještě není realizovaný, nicméně od něho uběhlo 30 let a za ně se společnost změnila, a to je také třeba reflektovat.
F: Zaniklo bipolární uspořádání světa, objevilo se téma ekologie, komunikace.
H: Koncil nedává přesné předpisy, jenom nastiňuje směry, to je mentalita koncilu.
R: Papežské encykliky aggiornují pokoncilový svět
X: (§) Samy tendence koncilu byly protichůdné, co je tedy cílem synodu: Napadají mě možnosti: Osvěta, Průzkum, Referendum, Samotný proces. (*)
X: Bude zpětná vazba, nebo se pak jenom dozvíme, jak dopadl synod?
R: Zápis z krožku bude jedním z podkladů předlohy, musí být zohledněn. Samozřejmě že nebude každý čten, udělá se svodka, některé budou konsesuální, některé ne. Přípravná komise nemá rozhodovací kompetence, stáhně několik návrhů na řešení, dá se to na sněm, který bude moci rozhodnout. Může také umožnit více řešení.
X: Kdo bude sítem, který problém je malichernost a smete se a který bude hoden toho aby se o něm rozhodovalo?
R: Nic se nesmete.
X: Jak bude sestavena tematická komise, budou tam také zástupci laiků? (*) X: Vrátí se lidem odpověď dříve než budou definitivní závěry sněmu?
R: Pracovní předloha bude publikována, kroužky na to budou moci znovu reagovat, ovšem druhé kolo proběhne už ve sněmovní fázi. Kroužky budou reagovat na to co se už předkládá sněmu, lidé poznají, jestli tam jsou zohledněny jejich návrhy.
H: ...Šílenci, známe to všichni, je třeba to se slušnosrtí a láskou zahrát do autu.
R: Na vlastním sněmu to pak budou projednávat poradní hlasy, budou mít vlastní připomínky, to zohlední tematické sekce, také zohlední návrhy kroužků (?), pak biskupové, kteří mají rozhodující hlasy, ti budou mít také připomínky... Tematická komise nemá rozhodovací pravomoci.
X: Komise má ale možnost některé hlasy nezohlednit...
R: Všimněte si jak se to řešilo na koncilu, popisuje to kniha O. H. Pesche Druhý vatikánský koncil, když je tolik názorů, dá se to na univerzální bázi. (X) Jediné kritérium pro vyžazení námětů bude, že budou odporovat církevnímu právu.
X: Tematická komise je ale kompetentní, nějaké téma nepřipustit, protože byla schválena od biskupů, kteří nakonec budou mít rozhodující hlas, ale mělo by se to říct.
R: I na koncilu se snažili zohlednit hlasy všech i té konzervativní menšiny, a podeřilo se to tak, že předlohu nakonec všichni, až na pár, odhlasovali. I tady je třeba zohlednit co nejvíc pozitivních hlasů, které nejsou proti učení církve.
F: Řekl jste, pokud to nepůjde proti církevnímu právu, jestliže někdo navrhne svěcení žen, bude to automaticky škrtáno?
R: O tomto nemůže rozhodovat sněm. Je mnoho otázek, které přesahují možnosti místní církve, sněm může dát do Říma návrh, aby toto rozhodnutí bylo změněno. X: Tedy jde o šikovnost formulace
R: Jestliže to bude návrh rozumný a opodstatněný tak to papežský stolec rád přijme.
H: Je třeba vidět, že česká církev je součástí světové církve, v Praze se nemůže rozhodovat o tom co se bude týkat třeba Argentiny. Pokud bude hlasů hodně, bude zaznamenáno, že takový hlas vychází z této části světa, (při projednávání otázek to může být zohledněno). Český sněm nemá za úkol reformovat světovou církev, ale spíš pomoci domácí situaci.
F: Vyskytnou-li se návrhy v rozporu s právem, budou tedy škrtány?
R: V analýzách se najde, že tajkové procento lidí si přeje to a to. A sněm si s tím bude moci poradit, jestli to dát jako žádost do Říma. Nic nebude zamlčeno. Biskupové sami prohlásili, že nepříjemné věci se nesmí zamést pod koberec.
H: Nemá smysl se zaměřit na věci tohoto druhu, ale v oblasti postavení žen v cíkvi je řada věcí, které u nás vůbec nejsou praktikovány. Např v biblických textech se má číst "sestry a bratři", ministrování žen je také normální věc, kde se to děje? Protože se to neví, jsou zbytečné předsudky, je třeba se zaměřovat na věci které jsou, to může ovlivnit nasši situaci.
X: Jak vznikne tematická komise? Různá ožehavé témata se dají zaobalit tak, že to důležité vypadne. Mě vadí, že na sestavené předlohy nebude mít zdola kdo reagovat, bude sice mnoho kroužků, ale ty nebudou tématické komisi partnerem. Mělo by nějaký kontrolovat, zda byla zohledněna všechna témata.
R: Tématické sekce má čtyři odborné komise podle těch koncil. konstitucí - ekleziologickou, biblickou, liturgickou a pastorální. Podle dalších dokumentů budou další komise - laická, ekumenická... , ty budou postupně obsazovány, počítám, že jich bude 15-20. Tvoříme je z lidí, kteří jsou k tomu schopni a ochotni. A těch není tolik. Ti lidé musí znát ty dokumenty. Tito lidé nebudou rozhodovat, ti ty materiály budou jenom dávat dohromady. Sestaví osnovu bodů, které byly navrženy a o nich pak budou rozhodovat kroužky. A mohou přidat bod, který tam bude chybět. Třeba na začátku když se dělaly brainstormingy se ukázalo, že v církvi není dokument o jáhnech. Česká církev může udělat dokument, který bude precendentem pro univerzální církev. Ale mnohé místní církve takové dokumenty už mají, i od nich se musíme poučit. (X) Předlohy budou publikovány, než půjdou do sněmovního procesu. Sněmovní kroužky budou dál pracovat, mohou dále připomínkovat. Poradní hlasy na to budou muset reagovat, počítá se, že ti ještě jednou projde kroužkama.
X: Jakým způsobem budou laici informováni o partikulárním právu, co do něho patří?
H: Na partikulární právo teď neumím odpovědět. Na informační sekci můžete směřovat své otázky. Sněm by měl být prioritou života církve, sdělovací prostředky jsou součástí církve. V katolických médiích by se otázky měly více a hlouběji probírat. Sněmem by se měl naplnit ten život, který je, nechceme vytvářet paralelní kanály.
X: Co vlastně biskupská konference ze své strany očekává od sněmu? Bude také probíhat debata v rámci kléru?
H: Sněm je velkou šancí, tu je bohužel také možno nevyužít. Jestliže se někdo bude sveřepě bránit znamením času, tak s ním nemůžeme nic dělat. Od laiků se čeká maximální spolupráce, většina církve jsou laici.
X: Je tu otázka poslední instrukce o laicích.
H: Jeho účelem je rozlišovat laiky od kněží. Služba laiků je nesmírmě důležitá. Jestliže někdo 40, 50 let dělal všechno sám, je teď težké po něm chtít, aby se změnil. U nás už laici spravují farnosti, to jinde není, u nás se také udělují služby lektora a akolyty i jiným laikům, než čekatelům jáhenství a kněžství. Jinde není taková potřeba. Jsou tedy oblasti, kde přispíváme do světové církve. Máme jako jediná země ekumenické náboženské redakce v médiích. (X) ...A toto je přínos našich biskupů, kdyby to neumožnili, tak by to nešlo.
X: Je-li střední věk kněží pražské arcid. 68 let, už se tedy nemohou změnit. A chceme-li se s tím smířit, znamená to smířit se všude.
X: Mladí možná budou ještě víc zkostnatělí
H: Tady je určitá šance, ale pouze šance, ozřejmit ty pohledy.
X: V závěrečném procesu rozhodují biskupové?
R: Podle církevního práva se laici musí podílet na rozhodovacém procesu v církvi. Jakým způsobem využít toto jejich právo, to je ošetřeno ve sněmu. Ve sněmu jsou hlasy rozhodující (biskupové) a poradní. Těch má být asi 140, biskupové si přáli, aby tam bylo co nejvíc laiků. Budou tam generální a biskupští vikáři, vyšší řeholní představení, děkani fakult, rektoři seminářů, z těchto "nutně pozvaných" třetina dalších, kněží a laici. Vychází to proporcionálně (podle počtu katolíků, 3/4 katolíků je na Moravě) na pražskou arcid. na dva zástupce. Biskupové budou moci jednat jenom o tom, co schválí poradní hlasy, nemohou mít vlastní předlohy.
X: Kdo jmenuje členy komisí a poradní hlasy?
R: Přípravná komise podá návrh...
H: Biskupové očekávají přiblížení se církve v ČR životu české společnosti. Zby se znaly otázky, které lidé pokládají a na ně se formulovaly srozumitelné odpovědi.
X: Nestačil by na to sociologický průzkum?
H: I ten bude součástí, ale asi by nestačil.
R: Je tam celá sociologická sekce.
X: (Cíl sněmu)
H: I samotný proces bude cílem. Všechny jmenované body se asi zohlední.
X: Jestli se budou vylučovat věci, které přesahují partikulární právo, přitom Řím tvoří vyhlášky podle toho jak cítí vůli zespoda, tak jak se to tedy Řím dozví?
H: To by byla chyba
R: Sněm to nemůže rozhodnout ale může požádat Řím. Může to být formulováno jako "ad informandum", jako žádost, různě. X: Přínosem je i o těch věcech, které se změnit nemohou, mluvit, jenom, aby se vyjasnila stanoviska, např. pastorace rozvedených, sexuální morálka.
R: Třeba německý nebo holandký sněm sice nebyl schválen, ale ovlivnil obecné právo, například, že členkami synodu byly ženy. Řím si něco z toho přebral. To co u nás projde sněmem, to bude v Římě bráno vážně.
F: Je rozdílné pojetí českých a moravských biskupů?
H: Prostředí je jiné, pastorační priority jsou jiné, (§) atmosféra církve je jiná, u nás se musí hledat více cest.
F: Když by podobnou akci dělal jiný subjekt, najal by si agenturu, která by ty koncepční věci dělala. Tady to dělá P. Raban, který je vedle toho farářem v Raspenavě a učí v Liberci. Je to v pořádku?
H: Ne, není. Je to součást situace české církve, nejen otázka peněz, ale i lidí. Málo lidí je přetěžováno množstvím úkolů.
F: I mezi katolíky jsou schopní manažeři, oslovili je biskupové?
: Taková firma asi není a peníze také nejsou. Chcete-li najít schopného člověka, který by to dělal za malou odměnu, zúží se vám výběr.
H: Sněm není cizorodý prvek, buď ho přijmeme za svůj, nebo nemá cenu, nemá cenu, aby někdo něco připravoval. X: Nebyli tedy hledáni v řadách laiků lidé s manažerskými schopnostmi?
: Přípravná komise je rozložena do několika sekcí, je třeba využít současné struktury, příslušná témata nají na starosti docenti z teologie apod., to je kompatibilní X: Řekl jste, že ti lidé jsou již teď přetížení
: Já mám za prioritu sněm, potom ostatní X: Když člověk dělá 4 věci... H: Takhle ovšem církev u nás funguje
: Na prioritu máte vždycky čas H: Abyste věděli, jak to funguje, nato abych měl svojí sekretářku jsem si musel sehnat sponzora, který mi jí platí. S tím nemá sněm možnost hnout. X: Škoda že se víc soustřeďujeme na opravy kostelů H: Investuje se tam příliš mnoho, ale já nejsem ten, kdo toto řeší. X: Pokud tedy tvrdíme, že to je taková priorita, pak by se peníze měly najít. R+H: Našly se. X: Tahle práce vyžaduje nějakého analytika, to stačí pár lidí. Pokud, předem tvrdíte, že nikdo takový není, pak ho nenajdete
: Analytická sekce přípr. komise, to jsou odborníci, na to už je firma. X: Ale tak se to mělo dělat odzačátku, vše o čem tady mluvíme, to je pro analytika, ne jenom sekce.
: Ne. To je rozhodnutí biskupů. (H odešel)
X: Pokud se po někom chce, aby se angažoval, chce se často aby to udělal tak jak to chce farář. Má-li někdo vlastní nápad, špatně dopadne. Když říkáte nikoho nemáme, znamená to, není nikdo, kdo by to udělal jak si to přejí biskupové.
: To je celý problém řízení v církvi. Udělá to někdo jako důchodce... X: Co zjišťovat po farnostech lidi podle profesí (např sociologové), a vybrat je pro potřeby sněmu.
: Personalistika sněmu: Začalo to brainstormingem - burzou nápadů. Bylo 6 sezení. Odněkud se musí začít, tento proces musí podle práva spustit biskupové. Jmenovali lidi, kteří mají být pozváni. Sešlo se dost vlivných lidí, všechny, které jsme mohli pozvat, nikoho jsme nevylučovali. Pak byli jako laici pozváni všichni absolventi laické teologie. X: Proč toto byl klíč? To jsou často divní lidé.
: Tito lidé nebudou mít rozhodující podíl, to byl brainstorming. Jaká by si představovali témata, koncepci. Z toho se udělalo shrnutí a zjistilo se, že se jedná o všechno. Nebylo mnoho precendentů. Z toho jsem sestavil koncepci a z toho vznikl biskupský dekret o svolání sněmu a dokument jak to asi bude probíhat. Pak biskupové vybrali právníky a manažery, kteří sestavili jednací řád. To trvalo rok. Jednací řád - to o čem se tu mluvilo, to je definitivní, jenom není jednací řád sekcí. F: Když mluvíme o personálním obsazení apod. Viděl jsem nedávno na Moravě nový kostel za 40 miliónů - ze sbírek. Kdyby se na začátku udělala rozvaha, jestli pro budoucnost církve v Česku je cennější jeden kostel, nebo dobře připravený sněm, možná by bylo lepší investovat do sněmu, za takovou částku se dá leccos pořídit, dají se zaplatit špičkoví odborníci... Zřejmě k takové úvaze nedošlo.
: Co se týče ekonomického zajištění, tato rozvaha se stala v květnu, roční rozpočet na přípravu bude 3,5 miliónu a na sněmovní fázi asi dvojnásobek. V říjnu rozhodla ČBK, že sněm je prioritou a ostatní projekty budou omezeny. F: Mluvíte o financování modelu, který a priori stanovili biskupové?
: Jednací řád udělali odborníci, tematická, soc, anal, past sekce jsou také odborníci, ti nejochotnější a nejschopnější. X: Zde se mluví o rozhodování v církvi obecně. Nemělo by to být tématem ještě před začátkem sněmu? (*) Proč mají zástupci laiků pouze poradní hlas? Neměl by se v církvi více uplatňovat demokratický princip? Jestliže do církve nevpustíme aspoň trochu demokracie, nebude ani aktivita laiků.
: Církev není demokratická organizace, moc v ní je z Krista. Biskupové mají plnou moc, proto mají rozhodující hlasy. Podíl na rozhodování (nově podle koncilu), mají kněží a laici. X: Nestačilo by, kdyby měli biskupové právo veta?
: To vlastně tak bude... Moc v církvi není od spoda. X: Já to vnímám po stránce praktické. Nikdo nebude nic dělat, pokud na to nebude mít zodpovědnost a pravomoce. To v církvi není. Také jde o komunikaci. Nešlo to se sněmem od začátku udělat, že byste se lidí ptali, zda by nechtěli něco dělat? F: Věc byla započata trochu jinak, s tím nic neuděláme, teď se ale můžeme snažit to změnit. Toto volání by se mělo dál vyslovovat.
X: Zde je předpoklad, že lidé, kteří v současnnosti jsou nejaktivnější jsou ti nejlepší, ten já nesdílím. Mnoho lidí si myslí, že to nemá cenu. I o tomto sněmu si mnoho lidí myslí, že to namá cenu, protože tam jsou vybíráni ti, kteří "jsou u moci" Co mohu čekat, že se změní, když tam nebudou noví lidé?
: Říkám navržená jména, pokud víte o někom lepším, rád ho také navrhnu. Já jsem o tom psal.
X: Rozhodování by také mělo být otázkou. Hodnostáři nemohou rozhodovat vše, stejně jako nemůže být vše rozhodováno demokraticky. To už vyplývá z přístupu církve ke státnímu zřízení. Zde církev uznala, že hierarchové nemohou rozhodovat o všem.
R: Podle práva mají být farní, pastorační, ekonomické rady.
X: Ty mají jenom poradní hlas, rozhoduje kněz.
R: Našel jsem mecenáše, který sněm zpolovičky zaplatí. Ale ten chce podpis biskupů, aby rozhodli, že sněm bude prioritou. Tu rozhodovací pravomoc má tedy nakonec ten biskup.
X: Tu má ten mecenáš.
R: Ale ten má podmínku... To je rozhodování.
X: Když jste říkal, že hledáte odborníky, dostalo se to do farností?
R: Bylo to v posledním KT
X: Vypadá to jako názor nezávislého tisku, bylo by to třeba oficiálně.
R: Je to tam napsané.
X: Je znám návrh personálního obsazení?
R: V po (12.1) bylo první setkání s lidmi starajícími se o kostituce, aby navrhli další lidi. To bylo publikováno, každý může mít připomínky.
X: Pokud by někdo byl navržen, jakým způsobem bude zapojen, bude někdo zaměstnán?
R: Sněm mohou dělat lidi, kteří to mají jako prioritu.
X: Bohatí... Celibátníci...
X: Za jakých podmínek budou moci ti lidé pracovat? Je-li sněm prioritou, je třeba stáhnou finance z oblastí, které doposud byly za prioritu pokládány (stavby). K rozhodování: to že laici mají poradní hlas, těžko se to dá řešit, když je to bohužel součástí obecného práva. Synod to také nemůže změnit. (§)
R: Naše situace je špatná, nikdo to nemůže mýt jako zaměstnání. Jinde to taky nebylo.
X: Jak mě přesvědčíte, že peníze nejsou, že synod je prioritou, když se milióny prostavují?
R: Odborníků není dost.
F: Proč se neudělal na začátku kalkul, jak použít peníze.
R: V říjnu (teprve) bylo rozhodnuto, že sněm je prioritou.
X: Někdo si bude myslet, budou-li to dělat odborníci, nebude to mít ducha, ptám se, nemohl být servis kvalitnější? Je problém, že se něco rozhodne a pak se to nechá k připomínkám, proč se to neudělá obráceně? Jsou komise, je v kompetenci biskupů je obsadit, ale ptal se na to někdo někoho?
R: Ti lidé jsou vybráni odůvodněně, biskupové jsou tam dáni, aby tam nebyla podezřívavost. To ještě není všechno rozhodnuto, ani vybráno.
X: Biskupové staví sněm jako prioritu, praxe to vyvrací. Vy jste se snažil s P. Badalem prosadit aby v KT byla sněmovní příloha jednou za měsíc, dokonce jste na to sehnal peníze, jak to dopadlo.
R: Přemýšleli jsme jak to publikovat. Biskupové nebyli informováni kdyby se jich někdo ptal, sněm svolává biskupská konference, všichni biskupové se musí dohodnout, proto ta těžkopádnost. ČBK se schází 4krát ročně a má to jako jedno téma, na které je půlhodina. Proto bylo embargo proti věstníku, dokud se biskupové nedohodli.
X: V příloze by se nepředstavovali biskupové, to měla být platforma pro odborníky, pro laiky.
R: Byla obava že neumí odpovědět. Biskupové byli frustrovaní, že neuměli odpovědět, protože to nebylo ještě rozhodnuto. Příloha bude tak často, jak budou příspěvky.
X: Ten rozpočet seškrtal ten sponzoor? Proč se neudělala sbírka?
R: Teprve teď se bude sestavovat rozpočet.
X: Ptal se někdo laiků, že shání sponzory? Vy sám je sháníte. Vědí to všichni? F: Uděláme na konci sbírku :-)
X: K řízení: Jde i o obsah sněmu: Instituce, která nefunguje se nemůže sama reformovat. Je v naší církvi ještě síla, která může něco spustit? Kdyby zde nebyla kritika, že sněm je špatně řízen, nebyl by asi vůbec potřeba. Jakou má tento proces divergentní kapacitui? Věřím, že snaha o větší otevřenost tu je. Koncil taky vypadal tak, že papež netušil, co svolává, všechny předlohy byly zamítnuty... F: Byla tu zmínka o Peschově knížce, kde je to popsáno, bylo to pozitivní.
X: ...je tedy lepší chovat se konstruktivně, než říkat, že to vylo svoláno špatně.
R: Tak to může u nás taky dopadnout, že připravené předlohy budou smeteny se stolu.
X: Synod má možnost, aby v něm byl slyšet hlas celé naší církve, ale záleží na angažovanosti, na sněmovních kroužcích, zda to lidé vskutku pojmou jako prioritu, ale biskupové by k tomu měli lidi vyzvat.
R: To udělají, až bude jednací řád kroužků, to musí být předem připraveno.
X: Církev po lidech chce, aby se do toho zapojili. A k tomu jim musí něco nabídnout - minimálně perspektivu toho, že to bude mít rozumný výsledek. Církev by se měla zaměřit i na ty co mají negativní zkušenost, něco chtěli dělat a spálili se.
F: Měly by být pravidla hry... Na začátku se něco zanedbalo, říkáte, že vyšly články, ale kdo se má po nich pídit? Na začátku by měla být nějaká kampaň, měly by se sejít novináři. KT by neměl začínat sporadickými články, ale masivní přílohou, kde vše srozumitelně vysvětlí. Bylo-li embargo, byla to zásadní chyba.
R: Svolal jsem novináře, (?) těm se dalo najevo, že ještě není rozhodnuto. Ještě nebyl mezi biskupy konsenzus, teď už vědí co chtějí. Teď má medializaci na starosti P. Herman. F: Považoval bych za důležité, aby se teď novináři dohodli a vytvořili nějakou kuchařku, aby lidi věděli, jak to bude fungovat. Vyzvat lidi, ať se sami ozvou, od toho je KT.
X: V posledním článku v KT je napsáno, jaké budou komise, mně tam chybí nabídka, koho potřebujeme. Je tam pouze "Všechny příspěvky a dotazy jsou vítány" Lidi si řeknou: Bude sněm, uvidíme.
R: Tento článek měl vyjít v říjnu, je to informace k té době, vyšlo to v lednu, 2 měsíce to leželo v KT. Čekal jsem až to vyjde.
X: Informace by měly být zřetelné, napíšete-li příspěvky jsou vítány, mělo by být jasné, že to je ofic.
R: V LN to tak bylo.
X: Že je v KT zpráva 2 měsíce stará, znamená to, že nefunguje, nebo to může znamenat, že oni sněm nevidí jako prioritu. Tady padlo mnoho témat, kritiky, leccos se změnit nedá, z lecčeho se lze poučit. Bylo zmíněno rozhodování v církvi, obsazování komisí, financování, medializace, prosil bych vás, jestli byste tato témata tlumočil biskupům, aby věděli, že toto nás tlačí.
R: Ano biskupové to vědí. Můžete pracovat jenom s lidmi, ne s ideálními. Můžete navrhovat lidi do komisí.
X: Když nevíme do jakých komisí, nemůžeme.
X: V KT je mnoho obecných článků, ale ne tyto konkrétní věci.
R: Ještě nejme tak daleko.
X: K brainstormingům, ty dotazníky dostala náhodná podivná skupina lidí - laičtí teologové, dotazníky se měly poslat po farnostech. Přesto je důležité, že něco bylo.
X: Na laické teologii jsou ti schopnější eliminováni.
X: Jestliže někdo za 4 roky, za 64 dnů dostane titul magistra, bez diplomky, není to dobré.
R: Stěžujte si na pravém místě.
X: My říkáme návrky, Vám to možná připadá jako osobní útoky, my říkáme, co si myslíme, že by se mělo dělat. Neděláte si poznámky. Počítal jsem s tím. Co se týče dotazníků, bude problém to rozeslat. U Salvátora by je lidé i vyplnili, to není úplně samozřejmé.
X: Poznámka k sezením: Rozeslat po farnostech, po médiích.
F: Je ostuda, že v KT to leželo 2 měsíce, biskupové by měli zřídit krásnou, srozumitelnou přílohu, obejít šéfredaktora, dělat to často.
R: P. Herman je šéf informační sekce.
X: To je Vaše povinnost
R: Není, já nemám kompetence.
X: Není možné, aby si to lidé sami zjišťovali.
X: P. Raban a P. Herman vypracovali projekt na sněmovní přílohu, biskupové to embargovali.
R: Bylo by to zatím jenom diskuzní fórum, tehdy nic nebylo. Mediální komise to teď schválila.
X: Ale cílem by mělo být otevřít diskusi. Do farností by měl přijít návrh, jak dělat diskusní skupiny, jak otevřít témata. Chtěla bych pranýřovat setkání, "brainstorming", jehož jsem se účastnila. O brainstormingu mám jiné představy. Vybrala jsem si téma, a o něm jse měla 5 minut mluvit do mikrofonu. Představovala bych si, že se utvoří skupinky lidí, kteří o tom budou diskutovat.
R: (Co je to brainstorming) (§)
X: Určitě to byl způsob získat nápady, ne brainstorming.
X: KT asi nemůže být platformou, kde by probíhala diskuse. To je týdeník ČBK, tlumočí oficiální stanovisko církve, čtenáři ho t
Zpět na Sněm