PESACH

Co to je

Pesach je první a největší ze tří poutních svátků, které Židé slaví každý rok. Začíná v předvečer 15.nisanu a trvá 7 dní v Erec Jira´el a osm dní v zemích diaspory. Připomíná izraelský odchod z Egypta a vyznačuje se mnoha zvláštními předpisy, z nichž hlavní je naprostý zákaz chamecu (kvašeného).

Sám o sobě připomíná skok o půlnoci 15.nisanu 2448 židovského letopočtu, kdy Hospodin při desáté egyptské ráně pobil v Egyptě všeschno prvorozené a přitom pasach (přeskočil) obydlí Izraele. Teprve potom se egyptský král podvolil a propustil Jákobovy potomky z otroctví.

Původ

I když starozákonních údajů je hojně, přesto to nedovoluje s přesností určit, kdy se původně dva sváteky jara staly v Izraeli připomínkou vysvobození z Egypta. R. De Vaux píše ve své studii o pesachu: Existoval svátek Pesach, pravděpodobně předizraelitský; existoval svátek nekvašených chlebů, patrně převzatý od Kenaanců, avšak přijatý Izraelci za vlastní; a tyto dva svátky byly slaveny na jaře. Jednoho jara došlo k onomu úžasnému božímu zásahu, vysobození z Egypta. ... Svátky Pesach a nekvašených chklebů sloužily jako připomínka této události, jež dominovala dějinám spásy. Oba svátky velmi rychle přejaly tento význam, ale v nejstarší tradici připomínal onu událost každý nezávisle; jejich společný smysl však téměř nevyhnutelně vedl k tomu, že jednoho dne splynuly.

Průběh

Ranní, odpolední a večerní liturgie v synagoze má tutéž strukturu jako v ostatních dnech, ovšem s několika výjimkami: rozšířené ústřední požehnání a zvláštní čtení související s oslavovanou událostí.

Domácí bohoslužba se koná v židovských domovech o prvním večeru tohoto svátku v Erec Jisra´el a první dva dny v zemích diaspory.

Kniha zaznamenávající řád domácí bohoslužby se nazývá Hagada ("vyprávění") a čte se z ní během bohoslužby. V podstatě je převyprávěním biblického příběhu o východu z Egypta. Kromě pasáží z Tóry text obsahuje talmudské komentáře, modlitby, požehnání a žalmy spolu s výklady různých obřadních aktů a dodatek s tradičními sederovými písněmi. (Seder je označení pro tuto bohoslužbu).

Rituální obřady zahrnují pojídání macesu - nekvašených chlebů, maroru - hořkých bylin a pití arba kosot - čtyř pohárů vína. Nejedná se o profánní hostinu, ale o Tórou přikázanou bohoslužbu, takže účast na sederu je povinností pro každého Žida bez rozdílu věku a pohlaví.

Pokrmy, které se při večeři požívají, jsou předkládány na zvláštní sederové míse. Umístění pokrmů na míse odpovídá průběhu večeře: to, co bude použito nejdříve, leží nejblíž. Tři porce nekvašeného chleba jsou položeny nad sebou. Na nejvzdálenější straně mísy je vejce a pečené maso, uprostřed je charoset (hustá, sladká omáčka) a hořké byliny a nejblíže je karpas (listová zelenina) a slaná voda.

Celé slavnosti předsedá zpravidla otec rodiny. Jeho úkolem je celé slavení řídit, pronášet modlitby, určovat, které oddíly hagady se budou číst společně a pod.

Bohoslužba je rozdělěna do 14 částí:

Vybrané sederové texty

odd. Kiduš:

Požehnání nad prvním pohárem vína

Požehnán jsi Hospodine, Bože náš, králi světa, že jsi ze všech národů zvolil nás, že jsi naši řeč pozvedl nad ostatní jazyky a posvětil jsi nás svými příkazy a že jsi nám, Hospodine, bože náš, s láskou dal výročí pro radost, poutní a jiné svátky k veselí, tento svátek macesů, čas naší svobody a svaté shromáždění k připomínce východu z Egypta. Že jsi ze všech národů zvolil a posvětil nás a nám jsi odkázal k radosti a veselí svá období svatosti.

Požehnán jsi Hospodine, jenž posvěcuješ Jisra´el a časy.

odd. Magid:

Nad pozdviženou mísou s macesy

Toto je chudý chléb, který jedli naši předkové v egyptské zemi. Každý, kdo je hladov, ať přijde a pojí, každý, kdo je v nouzi, ať přijde a slaví Pesach: Tento rok zde - příští rok v zemi Jisra´ele! Tento rok otroci, svobodní lidé rok příští!

odd. Moci

Požehnání před jezením macesů

Požehnán jsi, Hospodine, Bože náš, králi světa, že vyvádíš ze země chléb.

Požehnán jsi, Hospodine, Bože náš, králi světa, že jsi nás posvětil svými příkazy a dal jsi nám příkaz o pojídání nekvašeného chleba.

Odd. Barech

Požehnání po jídle

Požehnán jsi, Hospodine, Bože náš, králi světa, jenž živí celý svět svou dobrotou, milostí láskou a soucitem, jenž dává pokrm každému tělu, protože trvalá je Jeho láska. Díky Jeho velké dobrotě nám nikdy nescházela obživa a nebude nám scházet navěky věků. To pro jeho velké Jméno, neboť On živí vše, stará se o vše, všemu prokazuje dobro a připrvuje strvu pro všechna svá stvoření, která stvořil.

Požehnán jsi, Hospodine, jenž to všechno živíš.

Bylo použito textů z následujích knih:

Nová pražská pesachová Hagada, Sefer Praha, 1996

Newman J., Sivan G.,Judaismus od A do Z, Sefer Praha,1992

Di Sante C., Židovská modlitba, Oikoymenh Praha, 1995

Kunetka František, Židovský rok a jeho svátky, Olomouc,1993

Uspořádal M.K.