Ecclesia gaudens
(Radující se církev)
Programové prohlášení
Při pečlivém pozorování současného života církve jsme nemohli si nepovšimnout jisté trudnomyslné nálady v ní panující. Poněvadž naším společným údělem je radostná zvěst , chceme dosáhnout tolik potřebného ozdravění církevního života.
Našimi hlavními průvodci na této, jistě nelehké cestě, budou zejména posvátné knihy Písma a následování hodné příklady světců a světic.
Cílem našeho snažení bude především obnova vnitřního života jednotlivce směrem k radostnějšímu a uvolněnějšímu prožívání radostné zvěsti.
Chceme vytvářet prostředí pro tuto obnovu využíváním těch nejzákladnějších a zároveň nejvhodnějších prostředků k rozradostnění lidského srdce - vína, jídla, zpěvu, tance a kruhu přátel.
Nejde nám o prázdnou, nevázanou zábavu, ale v duchu ignaciánské spirituální tradice nám jde o hledání a nalézání Boha ve všem, co člověk koná. Zároveň každé takovéto setkání by se mělo stát oslavou Boží dobroty a Božího milosrdenství. Toto vše předpokládáme jako úmysl, který budou všichni účastníci chovat v srdci, a proto při shromážděních netrváme na citaci posvátných textů, recitaci modliteb nebo provádění náboženských rituálů.
Věříme, že takovéto setkávání v radostném duchu povede dle slov prorokových k pozvolné proměně kamenných srdci v srdce z masa.
Doufáme, že v průběhu času bude docházet k narůstání okruhu lidí oslovených touto obnovou a dojde tak k vytváření nových struktur jejich společenského i náboženského života.
Za všechny dosud anonymní členy
Marek Konečný
Brno 12.3. 1999
Prameny a inspirace
Základním textem, na který se budeme odvolávat a z něhož budeme čerpat inspiraci, je níže uvedený příběh z Evangelia podle Jana , kapitola 2:
Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské.Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: "Už nemají víno." Ježíš jí řekl: "Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina." Matka řekla služebníkům: " Udělejte, cokoliv vám nařídí." Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: "Naplňte ty nádoby vodou!" I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal:" Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!" Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl odkud je , ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: "Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli." Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.
Z knih Starého zákona uvádíme knihu Kazatel kapitola 2, verš 22 - 26:
Vždyť co má člověk z veškerého svého pachtění,
z honičky za žádostmi svého srdce,
z toho, jak se pod sluncem pachtí?
Všechny jeho dny jsou samá bolest
a jeho lopota je plná hoře;
jeho srdce mu nedá spát ani v noci.
I to je pomíjivost.
Není pro člověka dobré jíst a pít
a při svém pachtění se aspoň pomět?
Shledal jsem, že i to je z Boží ruky.
Vždyť kdo jídal a dopřával si víc než já?
Bůh totiž člověku, který je mu milý,
dává moudrost a poznání i radost.
Výklad těchto textů uvedeme v následujících dokumentech Ecclesia gaudens.
