Situace, komentář, poznámky
 
        Trh s učebnicemi pro střední školy, především pak pro odborné předměty, představuje poměrně rozsáhlou oblast (několika tisíc titulů, několika set nakladatelství). Jeho ovlivnění - kde cílem je, aby pro každý vyučovací předmět byla k dispozici vhodná učebnice - vyžaduje podle mého názoru systémový přístup, což je především systematické sledování nabídky i poptávky. V případě neuspokojené poptávky je pak na místě efektivní intervence, spočívající na jedné straně v analýze informací o poptávce i nabídce, na straně druhé nalezení další cesty k tomu, aby učebnice byla k dispozici. Jestliže se podařilo ústavu zajistit již čtvrtým rokem fungující systém nabídky (a jeho plošné zpřístupnění školám), pak v oblasti poptávky byl učiněn na přelomu let 1995 - 6 teprve první krok, který bohužel přes četné návrhy neměl pokračování.

            V současnosti se opět ukazuje potřeba řešit problém nedostatkových učebnic, především tzv. malonákladových, tedy učebnic, které nakladatelství nejsou z ekonomických důvodů ochotna vydat. Jako řešení se nabízí vydávání těchto učebnic v dotovaném režimu. Protože problém nelze řešit frontálně (jak vyplývá např. z přílohy IV. jen názvů předmětů, v nichž jsou problémy s učebnicemi jak je uvedly školy v rámci provedeného šetření, je několik set). Je nezbytné provést ekonomicky optimální výběr, stanovit kvalifikovaně priority.

            V předkládané práci jsou proto soustředěny a pro další práce uspořádány ve Výzkumném ústavu odborného školství dostupné údaje, a to jak z provedeného šetření o poptávce ze škol, tak i údaje aktuálnější (především adresy škol, existující obory a jejich vazby na konkrétní školy). Bohužel k dispozici nejsou přesnější počty žáků, resp. trendy v jednotlivých oborech. Do jisté míry jsou využitelné údaje o odhadnuté potřebě učebnic (minimální i maximální), pokud je školy uvedly v rámci provedeného šetření (jsou obsaženy v příloze I.). Aktuální adresy škol (příloha III.) umožňují zpřesňující dotazy, budou-li pochybnosti, případně dotazy směrem ke školám, které v rámci šetření neodpověděly, avšak jiné školy, kde se vyučují tytéž obory, konkrétní problémy uvádějí .

                Získané údaje ze škol mohou být však již zastaralé, stejně tak jako jednotlivé školy změnily svou orientaci (např. v souvislosti se vznikem VOŠ). Nadále považuji za systémově vhodnější a serióznější umožnit školám každoroční (aktualizované) vyjádření poptávky (při současném poskytnutí aktualizované nabídky – jedná se o různé strany stejné mince), jak bylo na jiném místě navrhováno v rámci W-SKIPPER, a to na principu dobrovolnosti (škola, která má problémy s učebnicemi bude motivována údaje poskytnout, pokud údaje škola neposkytne, lze oprávněně předpokládat, že problémy s učebnicemi neočekává). Stejně tak považuji za vhodnější umožnit školám jejich vyjádření (samozřejmě na počítačovém médiu) po celou dobu školního roku s tím, že uzávěrka šetření je konec května. Protože fyzické zajištění učebnice (tvorba, tisk, distribuce) trvá podle názorů nakladatelství cca rok, je možné uplatnit požadovanou učebnici (vytvořenou v dotovaném nebo nedotovaném režimu) teprve v následujícím školním roce.

            Právě časový faktor nebývá bohužel brán dostatečně v úvahu, proto nepovažuji za reálné zajistit pro školní rok 1998 - 99 významnější množství nedostatkových učebnic. Na druhé straně pak v případě učebnic, které mají být k dispozici pro školní rok 1999 - 2000 je optimální období pro rozhodnutí o jejich vydání relativně vzdálené.

            Těžiště práce je v uvedených přílohách, které mají sloužit jako podklad a východisko k rozhodnutí, které malonákladové učebnice je nutno zajistit, kterým směrem vést případné doplňující dotazy ke školám atp. - jak optimálně ovlivnit trh s učebnicemi.

            Zcela na závěr si dovoluji připojit několik poznámek, které se týkají Systému Komunikační a Informační Počítačové Podpory Efektivního Rozhodování (W-SKIPPER) jako celku. Podle mého názoru je nezbytné rozhodnout, zda a v jakých podmínkách (i rozsahu) vprovozování systému dále pokračovat. K tomu jsem již předal řadu návrhů (např. duben 97, září 97), podobně jako i návrh koncepce využití tohoto systému pro informovanost škol o vstupu do NATO. Domnívám se totiž, že VÚOŠ - dříve či později - bude ve větší míře akcentovat také společenskovědní problematiku, orientovanou více na výchovné aspekty v rámci středních škol.

                Doporučuji nepřerušovat více jak čtyřletou úspěšnou spolupráci s firmou Byll software jenom proto, že formou stížnosti požadovala od školství oficiální stanovisko, zda v provozování systému dále pokračovat. Jsem toho názoru, že by byla pro školství racionální a výhodná eliminace emocionálních animozit vyvolaných uvedenou stížností a současná snaha o hledání dalších sponzorů vedle uvedené firmy. Domnívám se, že společenský vývoj (mimo školství) naznačuje vhodnost právě tohoto postupu. 

1