Děkuji vedení VÚOŠ i řadě jeho pracovníků, Byll software Praha především za dlouhodobou podporu při realizaci celého systému i všem ostatním z MŠMT, školských úřadů, metodických center, jednotlivých škol  i služeb škole za pomoc, cenné rady i podněty.

        Ve východiscích (obsažených též v předchozích pracích) jsem se opíral především o poznatky z teorie řízení (Koonz), sociologie (Petrusek) - a snahy po rovnováze v současnosti dominantních paradigmat (objektivistické, interpretativní), pedagogické praxe i poznatků dalších disciplin.

        Vzhledem k dosažení praktických a využitelných výsledků však teoretickou část v tomto textu fakticky vynechávám, i když právě teoretické poznání za těmito výsledky stojí.

        Konstatuji, že v této době byla analýzou trhu učebnic uzavřena další etapa prací, podle mého názoru pro Systém Komunikační a Informační Podpory Efektivního Rozhodování jedna z nejvýznamnějších. To proto, že bylo umožněno získávat i zpětnovazební informace ze škol. Dochází tak k uzavření informačního (a řídícího) koloběhu v jedné z významných oblastí školství, kterou jsou učebnice.

        Řešení bezprostředně navazuje na úkol zajistit systematické sledování a zpřístupnění právních informací a jejich změn ve školství v roce 1993, který byl v dalším období, spolu s doplněním tohoto systému (Věstník MŠMT atd.) navržen, rozpracován a uveden do praktického využití. Systém informací o nabízených učebnicích pro základní a střední školy, s využitím počítačové podpory a software "full text search" s integrovanou lingvistikou (ByllBase) představují uplatnění vyzkoušeného a ověřeného software v oblasti učebnic. Návrh VÚOŠ z konce roku 1994 (od 1.9.94 byl prakticky provozován systém nabídky) a počátku roku 1995, kdy se VÚOŠ ucházel o grant (orientovaný mj. také na zjišťování potřeb škol v oblasti učebnic) nebyl v té době akceptován. K tomu došlo až počátkem prosince 1995 na základě požadavku GPNM analyzovat situaci na trhu učebnic. Systému nabídky se dostalo publicity především v Učitelských novinách (srpen 1994), kde bylo pro celý uvažovaný systém vybráno logo - W -. Vzhledem k dalšímu vývoji, odpovídajícímu potřebám řídících míst ve školství, především pak ve fázi rozhodování byl systému (v souvislosti s rozšířením o nabídku pomůcek) vybrán název Systém Komunikační a Informační Podpory efektivního rozhodování (W-SKIPER). Do prosince 1995 se podařilo (především díky spolupráci a podpoře Byll software
Praha) zajistit celý projekt prakticky bez nároku na finance a další pracovníky, tak jak bylo dohodnuto v počátečním období prací s vedoucím skupiny 07 Ing. Strádalem. Podrobněji je obsaženo ve studiích z dubna 1994 a dubna 1995, včetně některých návrhů. I letos je taková stručná studie připravena (většina jejího obsahu byla začleněna do analytické práce pro MŠMT).

        Teprve v prosinci 1995 - na základě přímého požadavku MŠMT - byly pro analýzu situace na trhu učebnic přiděleny jednorázově prostředky, pro zpracování získaných údajů ze škol pak byl dočasně pro tento úkol zapůjčen počítač.

        Analytické práce mohly proběhnout tak rychle jenom proto, že již byla zpracována (a školám k dispozici) strana nabídky, poptávku pak měly šanci vyjádřit všechny střední školy.

        Úspěšné dokončení první fáze analytických prací (jak vyplývá mj. také z vyjádření ředitele odboru 20 MŠMT) předpokládá další aktivity VÚOŠ. I když nadále nepředpokládám potřebu personálního rozšíření participantů ve VÚOŠ (kromě výjimečných případů nárazových prací), je nutné zajistit pro projekt W-SKIPER některé nezbytné základní podmínky.

        Předkládaná práce představuje pouze stručnou informaci o systému, který je určen pro řídící články na různé hierarchické úrovni, především pak ve fázi rozhodování. Zastávám názor, že při rozhodování musí mít příslušné místo k dispozici potřebné informace okamžitě k dispozici, pouze ve výjimečných případech teprve jsou potřebné informace získávány. Podmínkou takového stavu je nejenom soustředění informací, ale také adekvátní komunikační zajištění (toku informací). To je otázka mediální, kterou jsem se rovněž podrobněji zabýval (papírové nosiče informací, diskety, CD ROM, informační sítě - Internet, Eotel atd.). Vývoj stále pokračuje (např. dnes je již běžné oproti roku 1993, kdy jsme s pracemi začínali použití CD ROM, prakticky zcela byly z používání vytlačeny méně kapacitní a velké diskety. Proto také - obdobně jako zprávy z předchozích let - nelze posuzovat výsledky pouze na základě zprávy, ale právě těchto výsledků samotných, instalovaných na počítači.
 

  W-SKIPPER@POST.CZ 

  This page hosted by Get your own Free Home Page