10. Komunikace, pojmy, klasifikace, komunikační standardy
 
        Při všech koncepčních pracích narážíme v současnosti na problémy, které výrazně komplikují komunikaci. Jedním takovým problémem je značná pojmová nevyjasněnost pramenící především ze snahy odlišit demokratické přístupy od totalitních, snahy někdy až křečovitě změnit pojmy zavedené v pojmy nové, aniž by došlo k výraznější změně obsahu pojmem vyjádřeného. Je nebezpečí, že zavádění nových pojmů v některých případech předchází jejich preciznímu vymezení. Na druhé straně však nelze upírat možnost vývoje obsahu pojmu v obecné rovině (takovým příkladem může být konkrétně i pojem systém). Pravděpodobně se shodneme když řekneme, že pro stejný jev musíme použít stejného vyjádření, shodného pojmu. To proto, aby komunikace byla jednoznačná, abychom si rozuměli. Podobně je tomu s klasifikacemi, které umožňují komunikaci v zásadních věcech na mezinárodní úrovni, mj. také v oblasti školství.

        Případná analýza pojmového aparátu by pravděpodobně vyžadovala rozdělení používaných pojmů podle různých hledisek, např.:

    - pojmy kterým lze přisuzovat ideologický náboj, evokující minulost

    - pojmy neutrální, jejichž význam zůstává zachován

    - pojmy u nichž dochází ke změně významu

    - pojmy převzaté ze zahraniční literatury

    - pojmy nově užívané - používané jednotlivými autory a jimi vymezené.

        Protože nám nejde na tomto místě o provádění analýzy pojmů používaných v návrzích transformace školského systému, ale o upozornění na problém, poukazuji na příkladech některých pojmů a klasifikací na nutnost se věcí zabývat. Jde o to, zda pojmy, které chceme používat, budou ochotni používat také učitelé ve školách popř. širší veřejnost, zda se mohou stát komunikačními standardy, tedy nástroji dorozumění.

        Z klasifikací (které představují jistý komunikační standard na mezinárodní úrovni zmiňuji ISCO pro oblast práce a ISCED pro oblast vzdělání), z pojmů se ukazuje důležité definovat popř. nově vymezit pojmy integrovaná škola, implementace, modul (obsahový, aplikační, vzdělávací), jádro modulu, standard ve vzdělání jako cílová kategorie, kurikulum, kurikulární reforma (rekurikulizace), kurikulární politika, cíl školských aktivit (výuky), kmenové učivo atp. Je nezbytná shoda v tom, které pojmy zavrhneme, které nově zavedeme, popř. budeme používat jinak vymezený dosavadní pojem.

        Za prvořadý úkol považuji vytvoření základního slovníku pojmů, které jsou ve školství používány, především pak těch, které nabývají nový význam nebo jsou nově zaváděny, popř. byly definovány v minulosti. Takový slovník by měl představovat živý, dynamicky se měnící soubor pojmů na straně jedné, mající nicméně svým způsobem stabilizující funkci, na druhé by pravděpodobně měl být určen jediný správce tohoto slovníku, podobně jako je správcem klasifikací určen Český statistický úřad. Domnívám se, že vhodným pracovištěm by pro tento úkol byl např. Výzkumný ústav odborného školství. Totéž pracoviště by mělo spolupracovat s Českým statistickým úřadem na vytváření národních částí mezinárodně uznávaných klasifikací (ISCO, ISCED ap.), stejně tak jako při stabilizaci užívaných termínů bude nepochybně nutná spolupráce s VÚP, vysokými školami ap.

        Splnění uvedených požadavků je předpokladem bezproblémové komunikace se školami, podmínkou odstranění animozit pramenících z vzájemného neporozumění, nutnou podmínkou transformace školského systému. Společná terminologie podle mého názoru odstraní mnoho současných problémů. 

1