9. Některé faktory ovlivňující řízení školství
 
        Dominantními jsou v současnosti ty faktory,které souvisejí s přechodem makrosystému, kterého je školství součástí, na novou trajektorii. Tyto faktory je možné charakterizovat pojmy demokracie, konkurence, potřeby a zájmy individua, (oproti anonymním potřebám a zájmům "celé společnosti") transparentnost, zájem zúčastnit se probíhajících změn. Nezanedbatelným faktorem je rovněž nově probíhající sociální stratifikace se všemi jejími průvodními jevy. Jsou obecně známy a jejich význam pro současnost může v některých okamžicích zastínit takové činitele, které jsou v dlouhodobějším pohledu neméně významné.

    - faktor času lze chápat z různých pohledů (délka vzdělávací cesty, situace ve školství ve vztahu k demografickému vývoji, časový soulad požadavků trhu práce se vzdělávací nabídkou, resp. vlastní "produkcí" absolventů; pro školství a jeho konkrétní řídící pracovníky je faktor času nesmírně významný proto, že zpětnovazební informace z praxe (nikoli pedagogické) mohou získat cca za pět až deset let po řídícím zásahu (počítejme 2 roky příprava a zavedení změn, 2 - 5 let trvá školní příprava, 1 rok vojenská (náhradní) služba, zpravidla alespoň 1 rok se absolvent rozmýšlí o definitivě své pracovní orientace a konečně 2 - 3 roky trvá, než lze zodpovědně posoudit, jak se absolvent uplatňuje a je možné uvažovat o hodnocení minulého řídícího zásahu pro praxi a život absolventa (historická analýza tohoto typu by byla nepochybně velmi zajímavá, a to ve vazbě na konkrétní řídící zásahy většího dosahu ve školství); přirozeně, pokud se řídící zásah nepromítá do kvality absolventa, zpětnovazební informaci lze získat daleko dříve, než zde uvádím;

        Specifický význam má časový faktor z hlediska souladu dosažení dílčích cílů při naplňování cíle vyšší úrovně. Pokud dílčích cílů není dosaženo současně, nemusí být dosaženo očekávaného efektu. To představuje ekonomické ztráty.

    - generační faktor - nepochybně představuje jisté limity všech, kteří většinu života prožili ve společenském systému, který působil v létech 1948 - 1989, faktor, jehož případný retardující vliv je účelné vhodným způsobem eliminovat proto, aby nedocházelo k mezigeneračnímu přenosu těch vzorů chování, o nichž již víme, že nejsou dobré ani sociálně ani ekonomicky výhodné; současně je žádoucí vyvarovat se zakládání dalších negativních tendencí s ohledem na budoucnost;

    - ekonomické faktory - dostávají nové dimenze právě jejich depolitizací (např.dříve "vzdělání zdarma", ovšem vyšší vzdělání bylo striktně vázáno na politická kritéria, třídní původ ap.- dokonce pro tyto případy existovala v padesátých létech zvláštní směrnice ministerstva školství - schopnosti žáka či studenta byly druhořadé).

        Nepochybně investice do vzdělání není levná, činnost žáka či studenta je nutno chápat jako náročnou práci, proto lze očekávat, že společenské role lidí vzdělaných a schopných se postupně dostanou do ve světě běžné situace (vyšší odměna za práci vyžadující náročnou předchozí přípravu). Teprve tehdy lze hovořit o návratnosti investice do vzdělání konkrétně a nikoli pouze hypoteticky; těmito faktory se zabývá skupina IDEA, nerozvádíme je;

    - sociální a právní faktory - významné, i když těžko diagnostikovatelné faktory související s postoji, zájmy a cíli jednotlivců i skupin, sociální stratifikací ap.(viz kap. 11);

    - personální faktory - lze stručně shrnout do hesel: příprava, kvalifikace, kompetence, výběr, motivace, individuální zájmy a cíle.

        Souvisí s výše naznačenými. Tyto faktory hrají rozhodující roli především v samotném řídícím subsystému. Generační výměna, příslušnost k nějaké skupině (lobby, klice ap.)snaha zachovat si tvář (v souvislosti s minulou činností), postavení, roli či moc, nebo získat jinou (výhodnější) pozici, může vytvářet specifické konkurenční prostředí, kde jsou velmi významné individuální vazby, závislé na charakteru jednotlivých osob (popř. sociálních skupin) v probíhající sociální stratifikaci. Domnělé či skutečné ohrožení pozice jednotlivce či skupiny pak může nepříznivě ovlivnit výsledky práce (např.jejich podbízivostí ve snaze vyhnout se konfliktu ap.) Zpravidla však nikoli ku prospěchu celku.

        Tato část neusiluje o taxativní výčet, tím méně analýzu faktorů, které do jisté míry determinují jak řízený tak řídící systém, má pouze naznačit působící vlivy, které je nutné mít v patrnosti, podnítit další úvahy, které mohou vést k eliminaci neracionálních situací. 

1