Podle dílčí studie ke grantu č.4 - Řízení v systému středního odborného školství - teoretická část, VÚOŠ prosinec 1991.

Obecně k systému řízení:

        Stručně naznačíme základní principy, souvislosti a pojmy. Např. již samotný pojem systém je běžně chápán ve smyslu složitý objekt, kdy jsme si ve větší či menší míře vědomi struktury a vazeb jednotlivých prvků a jejich funkcí. Lépe je uvažovat objekt, na kterém systém zavádíme (definujeme). Systémovým přístupem chápeme takový způsob myšlení, řešení problémů a jednání, při kterém pojímáme jevy a procesy v jejich vnitřních i vnějších souvislostech, kdy celek, právě jakožto celek, představuje vyšší kvalitu než prostá suma jeho částí. Efekt takového celku je pak vyšší (synergický efekt). Pod pojmem systém chápeme vymezenou množinu prvků a vztahů mezi nimi. Prvky mohou být i systémy nižšího řádu (subsystémy).

        Školský systém je systémem dynamickým (změny v čase), umělým (tvořeným lidmi), sociálním (z lidí se skládajícím), resp. smíšeným (uplatňují se též technické prostředky a přírodní objekty), dále pak systémem s cílovým chováním (obecným cílem je personalizace, socializace a akulturace v širším smyslu - cíle má být dosaženo u celé populace, i když na různých úrovních). Vzhledem k převážně sociálnímu charakteru školského systému nelze ostře vymezovat hranici mezi systémem řízeným a řídícím. To proto, že se na řízení (i modifikaci řídícího systému !) kreativně podílí i systém řízený.

            Systém řízení je soubor funkčních prvků, vzájemně propojených vztahy řízení. Systém řízení je množina lidských, nástrojových (formálně mocenských, sociálně psychologických, ekonomických, metodických) a technických prvků, mezi nimiž existují vazby mocensko formální, neformální, informační a hodnotové.

Řídící systém je uzpůsoben k řídícímu působení tím, že je vybaven řadou základních funkcí:

        - funkce předvídací (schopnost předvídat a hodnotit budoucí vývoj uvažovaného systému),

        - funkce předurčovací (tj.funkce cíletvorná a programovací),

zatímco funkce cíletvorná spočívá ve vyjádření žádoucího stavu či trajektorie řízeného systému, funkce programovací znamená stanovení podmínek (cest, prostředků, způsobů, vnějších vlivů ap.), za nichž bude stanovených cílů dosaženo (nebo budou nové cíle stanoveny),

        - funkce uspořádávací představuje schopnost účelně (eufunkčně) uspořádat použitelné zdroje (např.lidské, materiální,ale také např.údaje do podoby informací) tak, aby cílů bylo dosahováno efektivně. Funkce je orientována na stanovení vnitřní struktury (prvků, vazeb) řízeného objektu i struktury samotného řídícího systému a procesu řízení (spojování, přiřazování),

        - aktivační funkce představuje způsobilost řídícího systému vyvolat a udržet aktivitu řízeného systému v souladu se stanovenými cíli i se zájmy řízeného systému (jednotlivců, skupin),

        - realizační funkce řídícího systému je spjata s bezprostředním usměrňováním (operativou) vedoucím k cíli. Jde o průběžné působení (koordinace, stimulace, korekce).

        - ověřovací funkce znamená způsobilost registrovat, měřit, vyhodnocovat nastalé jevy, a to nejenom v systému řízeném, ale i řídícím (i relevantním okolí).

Proces řízení je strukturalizován na základě funkční struktury procesu řízení odvozené od výše uvedených funkcí řídícího systému a dále na základě prováděcí struktury (časové) procesu řízení.

Základní funkční složky řízení (plánování, ovlivňování, operativní řízení kontrola) a fáze prováděcí (přípravná, výkonná a ověřovací = zpětnovazební) tedy představují prvky mechanismu řídícího procesu.

Zabezpečovací prvek řízení jsou informace (neboť řízení se ve své podstatě uskutečňuje jako informační proces), informace, které zabezpečují komunikaci mezi jednotlivými složkami řízení, mezi subjekty a objekty řízení.

Informace, jakožto údaje zpracované do podoby při řízení využitelné, mají zásadní význam zejména ve složce řízení nazvané rozhodování (volní charakter řízení). Rozhodování se prolíná všemi složkami a fázemi řízení.

POZNÁMKA : Samotný pojem informace považovaný za jeden z nejvýznamnějších při jakýchkoli úvahách o systémech s cílovým chováním a jejich řízení však nenalezl v oblasti pedagogiky (a tím někdy i v řízení školství) svůj obecný význam. Zdá se, že pojem informace je vnímán spíše jako okrajové sdělení bez podstatnějšího významu, nikoli jako využitelný údaj, který může ovlivnit chování individua, skupiny, obecně nějakého systému. Pokud by tomu tak nebylo, údaj nemůže být informací a je nutno jej zahrnout jakožto irelevantní do "informačního šumu".

        Subjekty řízení ve školství nejsou pouze školské instituce různých hierarchických úrovní, svázané vztahem podřízenosti, ale také velmi významné relevantní okolí (např. rodiče + žáci, zdravotnictví a celá sféra práce a sociálních věcí ve své institucionalizované podobě, tedy včetně úřadů práce, institucí sdružující zaměstnavatele
či zaměstnance atp.). 

ZPĚT NA CELKOVÝ OBSAH   W-SKIPPER@POST.CZ       This page hosted by Get your own Free Home Page