2* KOMUNIKACE, KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM

1.    původně sdělení, zpráva, podávaná ústně, písemně nebo jiným způsobem (s pomocí signálů, technických prostředků); od poloviny 20. stol. obecně vědecký pojem, užívaný v řadě oborů, který znamená: a) zprávu o nějaké věci nebo situaci, jež se někomu předává, b) zmenšení, snížení neurčitosti v důsledku získaného sdělení, c) sdělení těsně spojené s řízením, signály spojené se syntaktickými, sémantickými a pragmatickými charakteristikami, d)odraz různotvárnosti mezi libovolnými objekty a procesy v živé a neživé přírodě;

2.     prvotní význam informace jako zprávy a sdělení se udržoval až do 1.poloviny 20.stol. V souvislosti s pokrokem sdělovací techniky a prudkým růstem předávaných informací vznikla nutnost zavedení kvantitativních metod měření informačního toku. Matematická teorie informací byla vytvořena roku 1948 Shannonem a Wienerem. V teorii pravděpodobnosti se pod informací nerozumí jakékoli sdělení, ale jen takové, které snižuje stupeň neurčitosti u příjemce informace. ...

        Pojem informace chápeme v této práci jako sdělení (údaj), které snižuje neurčitost aktivity příjemce informace. Tuto aktivitu lze definovat značně široce (např. rozhodování v rámci řídícího procesu ap. )

 
* INFORMACE SUBORDINAČNÍ *

    - pojem zužuje výše uvedené vymezení na tu část informací, které pro aktivity rozhodovacího subjektu vytvářejí rámec, v nějakém ohledu rozhodování omezují či nějaké aktivity přikazují.

        Známým příkladem jsou právní normy státu různé právní síly, předpisy, ale také např. technické normy, klasifikace, různé standardy - např. subordinační informací pro prodejce výpočetní techniky třídy PC je kompatibilita s výrobky IBM popř.McIntosh.

        Některé výrobky (i nemateriální povahy) tvoří faktické standardy, jímž se musí ostatní přizpůsobit, chtějí-li sami uspět. Je věcí diskuse (ovšem na jiném místě), zda jde o monopolní postavení producenta, nebo o přejatý standard. V této souvislosti jen zmiňujeme SW produkty T602, ASPI, Byll Base ap., které přes rozdílnost zhotovitelů těchto produktů již dnes tvoří jakýsi standard, který může být překonán jen něčím, co bude lepší (od téhož či jiného producenta SW). V některých oblastech SW proces standardizace právě probíhá (produkty VEMA, UNICOS a PVT pro mzdy).

        K respektování subordinačních informací nás zavazuje skutečnost, že jsme se na něčem dohodli, ať již přímo, nebo nepřímo - např.parlament.

        Odchýlení chování subjektu od subordinační informace má za následek jeho postavení do nevýhodné situace (nerespektování právního řádu má za následek trest, nerespektování požadavků trhu bankrot - tedy jen jiný druh postihu). Mezi subordinační informace patří přirozeně také pokyny a příkazy bezprostředního nadřízeného, ať jsou již v psané nebo mluvené formě. Subordinační informace tedy představují "pravidla hry". Tato pravidla (ať již psaná nebo nepsaná) jsou pro aktivity subjektu závazná. V některých případech mohou omezovat jeho kreativitu. ( Kreativita sama o sobě však nemusí být vždy přínosem.)

        Ignorace subordinačních informací představuje pro rozhodovací subjekt vždy jisté riziko, obecně je nevýhodná. (Neznalost zákona neomlouvá). Informace právního charakteru jsou vždy informacemi subordinačními. Při normálním fungování právního systému a odpovídající úrovni právního vědomí a charakteru zainteresovaných platí i opačný vztah. Jedná se např. o pracovní komunikaci mezi nadřízeným a podřízeným atp.

 
2* KOMUNIKACE *

1.... 2.     sdělování, výměna informací; přenos či předávání nejrůznějších informačních obsahů v rámci diferencovaných informačních systémů za použití různých komunikačních médií; výměna informací mezi jedinci (lidmi, subhumánními živočichy) či biologickými a technickými systémy, uvnitř skupin, společenstev nebo populací, zprostředkovaná souborem kódů (znaků, signálů) sdílených odesílatelem (komunikátorem) i příjemcem (komunikantem) pomocí komunikačních kanálů, a to buď jen směrem k příjemci (komunikace neinterakční, jednosměrná či jednostranná uskutečňovaná např. hromadnými sdělovacími prostředky), nebo v obou směrech (komunikace interakční, vzájemná);... V mezilidské interakci se komunikace uskutečňuje buď ve formě verbální, prostřednictvím řeči, nebo neverbální, za pomoci specifických výrazových prostředků (pohyby, gesta, mimika, zabarvení hlasu).... V této práci je pojem komunikace použit ve smyslu interaktivním - komunikace ve formě verbální (převážně psané) zprostředkovaná zpravidla českým jazykem. Pro komunikaci je uvažována podpora počítačovou technikou, využívající vhodné informační a komunikační technologie.

 
3* SYSTÉM *

-     uspořádání prvků do vztahů, které z daného souboru prvků tvoří celek;

-     uspořádání rozmanitosti předmětů, množina prvků,., jež jsou ve vzájemných vztazích a tvoří určitý celek, jednotu;

• výraz systém se užívá v různých souvislostech a závisí též na historickém vývoji poznatků (např. Obecná teorie systémů Bertalanffy a následovníci atd.).

 
* INFORMAČNÍ SYSTÉM *

-     celek, zabezpečující systematické shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací. Zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, postupy, technologie a pracovníky.
 
4* INFORMAČNÍ ŠTĚRBINA, INFORMAČNÍ UZEL *

-     pojem informační štěrbina definujeme pro účely této práce jako jediné místo, jímž musí projít informace konkrétní instituce + být zaznamenány, přeneseny na počítačové medium, zpracovány popř. předány nebo být připraveny k předání v požadované formě v rámci konkrétního informačního uzlu (ministerstva, okresního úřadu, školy ap.); informační štěrbina představuje společné místo všech informačních kanálů instituce. Její existence a funkce eliminuje duplicitní informační toky,

-     pojem informační uzel představuje institucionalizaci uvedené informační štěrbiny, místo zpracování údajů či informací pro potřeby vlastní úrovně i pro potřeby úrovní navazujících (jediné místo hierarchicky nadřízené, další především metodicky podřízené uzly ). Prakticky to znamená vyloučení duplicitních informačních toků, ale také dosažitelnost informací pro nižší články řízení (např.jednotlivé školy), přičemž nemusí jít vždy o subordinační informace, ale i jiné potřebné v rámci informačního uzlu.

        Vymezením uvedených pojmů chceme vytvářet předpoklady pro to, aby tentýž prvotní údaj (v holé či zpracované podobě v souvislosti s údaji jinými) nebyl od téže instituce vyžadován opakovaně. Současně jednou poskytnutý údaj musí být přístupný v rámci informačního systému také dalším uživatelům (není tedy znovu vyžadován, ale pouze zpřístupněn). Zpřístupnění dat konkrétnímu uživateli je ovšem jiný problém (např. zpřístupnění osobních údajů je zpravidla regulováno- i u nás příslušnou vyhláškou).

 
5* ZDROJ E ÚDAJŮ ( DAT ) *

        Jak již bylo řečeno, údaj se stává informací teprve tehdy, jestliže příjemce údaje jej může využít pro vyloučení nebo snížení neurčitosti svých aktivit. Je však zřejmé, že řada údajů je vyžadována především proto, aby mohla být (ať již přímo nebo nepřímo - po zpracování - využita jako informace).

        Za zdroje údajů budeme považovat všechny informační uzly uvažovaného systému. Prakticky to znamená, že zdrojem údajů jsou školy, školské úřady na úrovni okresu či vyššího regionu, ministerstvo školství, vláda, parlament. To by ovšem samo o sobě nestačilo. Zdrojem údajů, které se mohou v konkrétních případech stát subordinačními informacemi jsou i ostatní ministerstva, okresní, městské a regionální úřady, popř. další místa. Je zřejmé, že na př. školy potřebují informace nejen v linii ministerstva školství, ale také zdravotnictví (hygiena), financí (mzdy) atd. Je zřejmé, že ne všechny údaje, které jednotlivé instituce poskytují jsou informacemi, resp. informacemi subordinačními také z hlediska školství.

 
* ZDROJE INFORMACÍ *

        Zdroji potřebných informací jsou informační uzly, a to nejenom informací z vlastního systému, ale také z relevantního okolí, se kterým na dané úrovni budou nepochybně spolupracovat. Informační uzly jsou se svými informačními štěrbinami institucionálně přiřazeny ke konkrétním řídícím úrovním, kterým informační výměnu zajišťují, a to pro subordinační informace různé právní síly (od ústavních zákonů přes vyhlášky až po prováděcí předpisy).

 
6* UŽIVATELÉ ÚDAJŮ *

        Uživateli údajů (které se mohou stát informacemi) jsou striktně řečeno jejich zpracovatelé do podoby žádoucích informací (nemusí jít vždy o přeměnu, ale i o uchování, včasné předání atp). Vstupem i výstupem dat bude tedy z tohoto hlediska informační štěrbina příslušného informačního uzlu.

 
* UŽIVATELÉ SUBORDINAČNÍCH INFORMACÍ *

        Uživateli informací jsou řídící články v celé úrovni hierarchie školství. Poskytují je příslušné informační uzly (štěrbiny).

Specifickým typem uživatelů jsou žáci především středních škol, kteří je využívají v rámci výchovy k právnímu vědomí.

 
7* INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE *

        Pod tímto pojmem chápeme soubor definovaných aktivit (kroků, postupů), vedoucích ke získání informace (souboru), jejíž použití vylučuje nebo alespoň snižuje neurčitost chování systému, jímž byla využita. Je nutné zdůraznit rozdíl mezi informací a údajem. Údaj se teprve za jistých podmínek (v souvislosti s jinými údaji popř. po nějakém zpracování) může stát informací ve smyslu výše uvedeném.

        Pro naše účely není nezbytné popisovat jednotlivé informační technologie a v případě využití počítačové podpory jejich software. Za důležitý považujeme pouze poznatek, zda nějaká informační technologie je schopna splnit naše očekávání, popř. co od které informační technologie můžeme očekávat, jak nám může být užitečná při řešení našich problémů, v čem je výhodnější proti dosavadnímu postupu (proti dosavadní informační technologii).

        Proto je zcela zbytečné apriorně odmítat exoticky znějící názvy těchto technologií (a tím i samotné technologie), které jsou někdy spojeny s konkrétní firmou či osobou (např. Norton, fulltext, ByllBase atd.), smysluplný obsah představují vlastně jen pro "zasvěcence", zatímco jejich funkční možnosti nám výrazně usnadňují práci (automobilem také jezdíme bez detailní znalosti jeho konstrukce).

        Je nutné odlišovat profesionální a více nebo méně amatérské informační technologie. Rozdíl spočívá zpravidla v "laskavosti" k uživateli (user friendly), stupni kompatibility s jinými informačními technologiemi, použití vždy progresivního sw, protože jen profesionálové mají v současnosti možnost trvale sledovat vývoj ve své oblasti a tedy příslušný programový soubor aktualizovat (upgrade).

 
8* ŘÍZENÍ *
    K pojmu řízení podrobněji v kap. 8.
 
 
9* DEROGACE (aktivní, pasivní) *

Pojem běžný v právní praxi. Znamená zrušení, změnu právního předpisu.

        Aktivní derogace ve vztahu ke konkrétnímu předpisu znamená, že tento předpis mění předpis jiný.

        Pasivní derogace naopak znamená, že předpis je měněn.

        Pro praxi je nutné znát tzv. poslední znění předpisu – aktuálně platné, proto je nutné znát celý řetězec příslušných změn, ať již tím, že si je vpisujeme do původního textu, nebo vyvoláme, popř. vytiskneme aktuální znění vybraného předpisu s podporou počítače a odpovídajícího programového vybavení (ve VÚOŠ je pro toto používán Automatizovaný systém právních informací s jednoměsíční aktualizací, což prakticky zajišťuje používání platných zákonných norem).
 
 
10* KOMPROMIS * KONSENS (konsensus) *

*     KOMPROMIS - dohoda na základě oboustranných ústupků

            - ústupek v zájmu dohody

*     KONSENS, KONSENSUS - obecně: souhlas, povolení, schválení, dovolení

            - právn.: projev shodné vůle smluvních stran

            - scg. : soulad společných zájmů

    *konsensuální - shodný, souhlasný
 
 
11* KURIKULUM * CURRICULUM *

        KURIKULUM - běh (života ap.)

        curriculum vitae - životopis

        V našem školství nyní hojně používaný pojem, dosud ne jednoznačně definovaný a přijatý nejširší pedagogickou veřejností. Pojem v sobě integruje cíle, zkušenosti, obsah, organizaci a hodnocení vzdělávacího procesu. (Problém definice pojmu je širší, což si ubědomují i zahraniční autoři, např. Lawton (3) ve své práci Social Change, Educational Theory and Curriculum Planning.)

        Zde uvádíme jako příklad potřeby nalézt "společný jazyk" dosažením konsensu v používaných pojmech. 

Pro vymezení pojmů byla použita především Malá čs.encyklopedie,

Academia 1987 a Encyklopedický slovník,Encyklopedický dům Odeon

1993, dále pak Wiener N.: Kybernetika a společnost, ČSAV 1963.

Rejman L.: Slovník cizích slov. SPN Praha 1966. 
 

ZPĚT NA CELKOVÝ OBSAH   W-SKIPPER@POST.CZ       This page hosted by Get your own Free Home Page