Školský systém (i bez vysokých škol) představuje kolos dosahující počtem lidí, kterých se v různých rolích a pozicích týká, 2,5 milionu osob1) (učitelů, žáků, vychovatelů, studentů, řídících i dalších pracovníků nejrůznějších profesí s těsnou vazbou na další 4 miliony občanů - rodičů dětí, které v danou chvíli nějakou ze škol navštěvují). Rozsahem, členitostí i dislokací na celém území republiky je nepochybně největším organizovaným celkem, jehož řízení přesahuje možnosti analogického srovnávání s největšími průmyslovými podniky, a to zejména tehdy, chceme-li opravdu chápat dítě ve škole jako individuum, je-li hlavní činností škol "společná práce učitele a žáka". Tato společná práce nemá být živelná, ale vztahují se na ní všechny požadavky teorie řízení, tedy i požadavky na adekvátní zabezpečení procesu řízení školství na všech úrovních dostupnými informacemi.

        Nelze uvažovat jen hlediska pedagogická, ale v dané chvíli spíše hlediska správní, to je taková, která pro vlastní pedagogický proces vytvářejí podmínky (materiální, personální, finanční atd.), resp. pro tyto podmínky vytvářejí základní rámec právního charakteru. Uvažujme jen ve školách minimálně 20 tisíc osob, které se nějakým způsobem na řízení podílejí spolu s pracovníky nadřízených článků až po ministerstvo školství i ministerstvo hospodářství.

        Jestliže do našich úvah zahrneme i potřebu výchovy žáků k právnímu vědomí, tedy budeme chtít ukázat náš právní systém na konkrétních příkladech (zákonech, vyhláškách, prováděcích předpisech v jejich vazbách), pak počet uživatelů narůstá do stovek tisíc. Považuji za výhodné využít shodné informační technologie pro oblast řízení i pro výuku (kde půjde spíše o výběr a pedagogickou modifikaci). V zásadě však jde o shodné datové soubory. Nepřehlédnutelné je pro výchovu k právnímu vědomí použití moderních informačních technologií (počítačových), jejichž motivační vliv je při současných zkušenostech zřejmý. (Např. školní řád na počítači ap.)

        Naznačený rozsah a předpokládané využití však vyžaduje, aby při implementaci byla vyloučena resp. minimalizována rizika. Proto považuji za nezbytné, aby v daném případě byly použity již osvědčené informační technologie, aby nebyl ztrácen čas různým experimentováním bez finálního efektu (nebo s efektem problematickým).

        Řídící články jsou současně zdroji subordinačních informací v okruhu své působnosti. Z hlediska školství je chápeme jako vnitřní (ministerstvo, školské úřady, školy) a vnější (ostatní ministerstva zasahující do školství svou činností - např.ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví ap). Předpokládá se, že subordinační informace vyšších článků budou nižšími respektovány. K dosažení konsensu je zpravidla prováděno tzv. připomínkové řízení (vnitřní, vnější), jehož podněty jsou ve větší či menší míře vzaty v úvahu.
 

1)     Vybrané údaje o systému školství - pro představu o uživatelích.

(Podle: Statistika ČR - SEVT 1991)
 

Počty:	škol	tříd	dětí (žáků)
Mateřské školy	7,3 tis.	16 tis.	400 tis.
Základní školy	3,9 tis.	46 tis.	1200 tis.
Gymnázia	225 tis.	3,2 tis.	105 tis.
Střední odb.a odb.školy	400 tis.	6 tis.	190 tis.
Učiliště	670 tis.	11 tis.	300 tis.
C E L K E M přes	12 tis.	80 tis.	2100 tis.

 

Tabulka poskytuje přehled o místech a úrovních vzniku subordinačních informací a jejich rozptýlené dostupnosti v současné době :
 Zdroje subordinačních informací, jejich působnost, typy subordinačních informací, prameny / nosiče subordinačních informací (připojeny jsou počty uživatelů) :
 

        Z tabulky je zřejmé, že na př. 6230 obcí, které se nepochybně zabývají otázkami školství (a to i tehdy, když v obci škola není) potřebují mít přístup k závazným (omezujícím ap.) informacím, které jsou rozptýleny na různých nosičích. Zájem voličů a daňových poplatníků přitom chtějí zastávat nepochybně všechny články.

        Rozsáhlost školského systému, množství jednotlivých článků, které se podílejí na řízení ( + další informační potřeba rodičů, kterou musí respektovat zejména školy, poradenství a p.) mě vede k závěru, že uskutečnění transformace školství musí předcházet založení efektivně fungujícího informačního systému v oblasti subordinačních informací, včetně informací zpětnovazebních (to je názorů nižších článků na připravované zákonné či podzákonné úpravy). Tímto způsobem se lze vyhnout nutnosti novelizovat nepodařené normativní dokumenty i vytvořit stabilizované prostředí. Současně se však nelze zříci flexibility a adaptability školského systému, právě naopak: efektivní informační systém přináší výhody i z tohoto hlediska. Fungující Automatizovaný systém právních informací, který je v současnosti využíván nejen na centrální úrovni (obsahuje všechny subordinační informace obsažené ve Sbírce zákonů, je určen především pro právní praxi) naznačuje možnost uplatnění také pro praxi řídící (vhodným doplněním popř. vypuštěním některých starších a neplatných informací, majících význam v čisté právní praxi).

ZPĚT NA CELKOVÝ OBSAH   W-SKIPPER@POST.CZ       This page hosted by Get your own Free Home Page